acparta

1.kolo My 1:2
2.kolo AFC Notorax 3:4
3.kolo Notorlet Stod. 2:3

4.kolo Úderka Žižkov 3:10
5.kolo SNF "B" 0:5
6.kolo Suchdol Stars 2:1

7.kolo TBC Lachtan 2:3
8.kolo FC 100P 0:0
9.kolo Dynamo R.U.M. 1:4

10.kolo Free team 1:3
11.kolo Junior Motol 3:3

Skupina
Čtení
Výsledky
Tabulky

1.kolo MY - AC PARTA 2:1 (1:0)

AC Parta: Tichý - Zelenka, Hazuka(C), Smola, Suchopár, Machytka, Dusil, Zimovčák.
My: K. Helman, V. Hündl, T. Bělíček, J. Chládek, R. Grande, Z. Štěpán, A. Vaníček, D. Václavek, M. Žofka
gólovali : 25' a 45' T.Bělíček - 35' V.Dusil
JUBILEJNÍ 100. ZÁPAS V 6. LIZE JSME PROHRÁLI. Kdyby se hrálo na KDYBY (kdyby Zelí trefil prázdnou bránu a kdyby soupeř neprostřelil naši zeď), tak jsme v prvním kole urvali minimálně bod. Zápas proti velmi hratelnému soupeři jsme si všichni fotbalově dost užili i proto, že to byl po dlouhých sedmi jarních sezónách jubilejní zápas v šesté lize. Za pěkného počasí a skoro v plném počtu (Legenda se tak nějak zasekla mezi WC mísou a umyvadlem) jsme rozehráli pohlednou partii s týmem MY, který se tak zařadil do dlouhého seznamu našich soupeřů. Vše, co se na hřišti odehrálo mělo smysl a každý, kdo ten den zasáhl do dění na hřišti nemohl litovat své účasti. Hned od začátku bylo jasné, že se nikdo nepřišel pokopat ani hádat a hra tak získala dobré tempo, které se s postupujícím časem nevytrácelo, ba naopak. S taktikou, se kterou jsme na podzim slavili úspěch, jsme vyrukovali proti bývalému týmu 5.ligy a předchozí rozdíl dvou pater nebyl na place vůbec znát. Vyrovnaný duel dvou technických týmů se musel líbit všem přihlížejícím a je jen škoda, že se neuchytila jedna z našich šancí dříve, než soupeřova. V podstatě nevinná akce středem na jeden dotek stanovila poločasová čísla. Opět jsme dopláceli na standardní akce (zejména rohy), při jejichž bránění míváme nemalé problémy. Soupeř nám hodně umožňoval použít dlouhých nákopů při rozehrání (mezi hrotem a středem pole bylo dost místa), čehož jsme ale dostatečně nevyužívali a několikrát si zbytečně zkomplikovali rozehrávku už na naší půlce. Po změně stran jsme chvilku hledali tempo z 1.půle a soupeř nás mohl několikrát potrestat, ale byli jsme to nakonec my, kteří udeřili a to z výkopu. Petr našel před brankou Důsu a ten se šikovně otočil a zavěsil. Tento úspěch jsme si zasloužili už i proto, že se hra znovu vyrovnala a v tu chvíli nastalo první KDYBY. Asi dva metry před vápnem se Zelí otočkou vyhnul gólmanovi a se 100% přesvědčením neomylného zásahu trefil ochrannou síť za zívající bránou. Bezmocně láteřící Pinďa, jenž si pokřikem říkal o přihrávku už nic nezmohl. Mohlo být jinak, ale nemuselo. Dál se výsledek pohupoval na pomyslných vahách a ani Danova povedená rána neprošla hradbou těl, ani Standovy šance (jedna přímo ve vápně po Zelího stopení) a ani duo Pavel - Pinďa nenašli recept na dobře chytajícího gólmana. Na několik dlouhých minut se vysunul na hrot i Petr, ale ani jeho "kouzlo" nefungovalo. A tak co se nepovedlo nám, "povedlo" se u nás. Druhé KDYBY se ukázalo, jako zlomové a rozhodující. Po faulu na hranici vápna soupeřem postavený míč + metr od brankové čáry námi postavená zeď = góól. Zkrátka nejsme dobří zedníci. Ještě jsme dostali šanci totéž provést na druhé straně, ale Pinďova placírka, po Důsově přiťuknutí nemohla nikoho vystrašit, natož ohrozit. I přes prohru jsme neodcházeli vysloveně zmrazení, protože náš výkon byl hodný současnému hanspaulskému postavení a jestli tento trend udržíme i v dalších zápasech, mělo by být tentokrát naše setrvání v 6. lize delší. Komentář rozhodčího: Hráči mužstva My byli o něco lepší a zaslouženě si odvezli dva body. Chtěl bych poděkovat oběma týmům za velmi slušnou hru.Nej hráč: J.Tichý.

2.kolo AC PARTA - AFC NOTORAX 3:4 (1:2)

AC Parta: Laštovička - Zelenka, Hazuka(C), Suchopár, Machytka, Zimovčák.
AFC Notorax: J. Rožnovský, M. Pěchota, L. Nesměrák, M. Hoffmann, P. Dvořák, M. Nesměrák, T. Rezdovič
gólovali : 25' P.Suchopár, 39' Z.Zimovčák, 42' P.Hazuka - 11' T.Rezdovič, 13' a 45' P.Dvořák, 51' J.Rožnovský
9 - 3 = 6 = NULA. Jednoduchá rovnice, která ovšem nemusela platit. Hned tři Parťáci si vystavili omluvenku, což zbytek týmu přikovalo na trávník po celou dobu 60ti minut. Dvě absence se čekaly, ale náhlá Jardova, jak se později ukázalo, byla zásadní. Před pátou hodinou se slušně zatáhlo a vzápětí začalo lejt. Do poslední chvíle jsme se schovávali v šatně a doufali v zázrak vyjasnění, leč tentokrát si nás deštík vychutnal. Úderem půl šestý byl Notorax připraven se do nás pustit a pod deštníkem zimou nervózní rozhodčí nás nabádal ke hře, ale usmlouvali jsme čekačku, neboť již tak docházkou zdecimovaný mančaft postrádal toho dne posledního člena a to Pavla. Úvodní hvizd nás tedy slyšelo pouze pět a hned v 10.vteřině Dan vystrašil jejich nejistého gólmana ranou do břevna. O pár chvil později jsme však už doplnili stav a boj o body začal naplno. Za Jardu zaskakujícího Tomáše jsme upozornili na střely zdálky, ale právě ty se nám staly osudnými. Jedno dobře trefené bodlo (0:1) a mokrem ovlivněný odskok při druhé střele (0:2) nedávalo moc nadějí na solidní výsledek. Naštěstí se nám podařilo do půlky snížit, když Pavel našel Zelího před bránou. Ten ideálně nezpracoval a sám se vyhnal na levou stranu, kde spíše ze zoufalství než z umu vrátil balón před bránu a Pavel zkušeně zavěsil. Hrál se otevřený fotbal, jen kluci z AFC někdy trochu víc plakali. V druhé půlhodince už na nás voda nepadala a hned v jejím úvodu zazdil Zelí (kdo jiný) tutovku připravenou Pavlem. Zleva krásně prostrčil balón na osamoceného hrota, ale toho zradila veškerá "šikovnost" a neideálně, leč nuceně zakončil levačkou bůhví kam. Vyrovnání se v tu chvíli nekonalo, ale nedalo na sebe dlouho čekat. Pinďa ještě orazítkoval konstrukci, což se ostatně povedlo i na druhé straně, a pak jsme udeřili. Z přímáku našel Pavel naběhnuvšího Pinďu, který dlouhou nohou k tyči srovnal skóre. Trochu jsme tím soupeře zaskočili a párkrát dobře zakombinovali. Z jedné takové akce se zrodil náš dokonalý obrat v zápase a tentokrát zakončoval Petr po Pavlově přiťuknutí. Naše radost ale netrvala dlouho a bylo srovnáno a to při přečíslení zprava tvrdou střelou k vzdálenější tyči. Nutno ale poznamenat, že do té doby měl už Tomáš za sebou několik dobrých zákroků při střelách zdálky. Dělba bodů by zápasu slušela, i když jsme mohli ještě několikrát úspěšně zakončit. Zdenda ze stran netrefoval bránu a Petrem zakončená Zelího přihrávka přes vápno dopadla stejně, jako její autor v úvodu druhé půle. Nebyli bychom to však my, kdyby se ještě něco nepřihodilo a samozřejmě zase u nás. Poskakující míč ve vápně (už ani nevím, kde se tam vzal) si počkal na nesprávnou nohu a radost z obratu byla ta tam. A tak nás ciferník opět zastihnul s nulou na kontě a trochu svěšené hlavy byly zcela na místě. Tyto ztráty mohou na konci jara hodně mrzet, zvláště když se i tentokrát jednalo o slušně hratelného soupeře. U Jagušky, kde teď pravidelně zasedáme, jsme už jen zapili žal a mrkli na 1.ligu Bohemians - Kladno 1:1. Komentář rozhodčího: Utkání jako na houpačce, AC Parta než se rozkoukala dastala dva góly, potom otočila, ale zbytečne si nechala dát zase dva góly a už to nedohnala.Nej hráč: P.Hazuka.

3.kolo NOTORLET STODŮLKY - AC PARTA 3:2 (3:0)

AC Parta: Tichý - Zelenka, Hazuka(C), Smola, Suchopár, Machytka, Dusil, Zimovčák, Laštovička.
Notorlet Stodůlky: A. Vochoc, P. Šandera, P. Kyndl, P. Krbec, O. Chrastil, P. Brothánek, M. Ždánský, V. Valášek
gólovali : 4' P.Kyndl, 10' a 17' A.Vochoc - 43' P.Hazuka, 58' Z.Zimovčák
NOTORLET SI VÍTĚZSTVÍ ZAJISTIL V PRVNÍ PŮLI. Celkově již pátá vzájemná konfrontace dopadla počtvrté lépe pro Stodůlky. Vzájemná bilance tedy činí 1-0-4 při skóre 9:14. Naše vzájemné zápasy bývají (nevím proč) dost vyhrocené a ani úvod toho letošního nenaznačoval změnu k "lepšímu". Jenže pak nás všechny více zaujala hra a zápas proběhl více méně v klidu. V kompletním složení jsme tedy chtěli vyválčit první jarní body a v nastolené taktice, na jednoho hrota, se nechystala žádná změna. Po úvodním hvizdu bylo ale všem jasné, že fotbalovost a technika je dnes výraznější na soupeřových kopačkách a z naší strany to bude hlavně boj a disciplína. Jenže boj sám o sobě nestačil a první úder byl na světě po rychlé kličce přes Pinďu doprava a následné přesné střele k levé tyči. Takovéto úvody jsme zažívali přesně před rokem a to ještě nebyl konec. Po nedlouhé době se utrhnul nejlepší hráč Notorletu (č.6) a po sprintu z ostrého úhlu propálil Jardu podruhé. Když si po chvíli jejich "šestka" tento kousek zopakovala znovu, byli jsme zralý na ručník. Takový nástup jsme vskutku nečekali a pykali jsme za nepříliš důrazný vstup do zápasu. V tomto úseku hry jsme nebyli schopni udržet déle míč na půlce soupeře a občasná hra po zemi hrála spíše proti nám. Zpočátku proklamované emoce utichly na velmi přijatelnou mez a rozhodčí držel zápas v rozumné rovině. Sice se občas zahřmělo, ale to patří k bontónu našeho setkávání. Zvláště při výraznější hře tělem se zvyšoval adrenalin, ale žádný ze zákroků nepřerostl v záludnou hru. To, co se nám nedařilo v prvních 30. minutách, slavilo úspěch v půli druhé. Zápas dvou zcela rozdílných poločasů, který pro nás zpočátku vypadal beznadějně se začal pro Notorlet komplikovat zanedlouho po rozehrání. Po nejhezčí akci celého zápasu jsme snížili a najednou zjistili, že to jde. Pavel z pravé strany našel křižně Pinďu, který hned z první posunul před bránu Petrovi a bylo zaděláno na drama. Petr se v tu chvíli už více pohyboval na hrotu, kde střídavě alternoval se Zelím a Důsou. Zejména sám Důsa si připravil minimálně dvě dobré střelecké pozice, ale rozdíl mezi oběma týmy byl v úspěšnosti zakončení. Zdálo se, že Notorlet trochu polevil a tak se nám naskytly i další možnosti, ale několikrát nás zradilo samotné zpracování míče a když už měla střelba razanci, neměla směr. A když měla směr, nedoletěla. Čas tedy pomalu utíkal a i nadále měla naše obrana (ve které se postupně vystřídali všichni) co dělat s rychlými výpady soupeře. Už se zdálo, že se nám veze do klece čtvrtý banán, když všechny naše překážky už byly překonány, ale neslyšitelně odpískaný faul na půlce vrátil všechny aktéry o několik metrů zpět. Výhoda se tedy nekonala a tak jsme se pokusili o nemožné. Dvě minuty před koncem jsme sice Zdendovým gólem snížili (po autu do vápna si jej balón našel sám), ale víc jsme už bohužel nestihli. Průserem číslo jedna byl začátek celého podniku. Zkrátka, "bycha" jsme začali honit pozdě a s takovýmto soupeřem si do budoucna nemůžeme podobné úlety dovolovat. S konečným hvizdem pak vychladly poslední zbytky už skoro neznatelných emocí a pohled na tabulku po tomto kole bude pro nás smutný. Komentář rozhodčího: Tým Notorletu si zajistil tříbrankový náskok třemi ukázkovými góly, závěr si však zbytečně zdramatizoval.

4.kolo ÚDERKA ŽIŽKOV "JUNIOŘI" - AC PARTA 10:3 (5:2)

AC Parta: Tichý - Zelenka, Hazuka(C), Smola, Machytka, Dusil, Zimovčák, Laštovička.
Úderka Žižkov "Junioři": R. Šupita, L. Novotný, F. Duranski, J. Písařík, T. Pospíšil, P. Řezáč
gólovali : 2' a 51' T. Pospíšil, 3' a 15' J. Písařík, 7', 25' a 55' R. Šupita, 35' a 49' P. Řezáč, 41' F. Duranski - 17' a 58' P.Hazuka, 26 Z.Zimovčák
DVOUCIFERNÝ NÁŠUP ZA FOTBAL. Druhé setkání s juniorskými Žižkováky snese všechny možné záporné přívlastky a nejlepší recept na naši "bolest" je ZAPOMENOUT. Tak, jak se nám podařilo tyto kluky na podzim eliminovat silně defenzivní hrou, tak tentokrát jsme si zkusili proti nim zahrát fotbal a malér byl na světě. Vstoupili jsme do zápasu s jedinou změnou na postu obránce a dozadu se místo Petra postavil Zelí. Následkem toho (ale nejenom toho) jsme v 7. minutě prohrávali 3:0 a vše se vracelo do starých kolejí, i když ne tak docela. První rychlá akce se prohnala kolem nového beka a nula na našem kontě byla ta tam. Zanedlouho se povedená střela znovu vešla mezi Jardu a tyče a v již zmíněné minutě, kdy Pinďa ztratil na půlce balón, bylo po zápase. Šlo to rychleji, než jsme čekali. Teď už nás jen čekal boj o důstojný výsledek, ale i ten se pomalu rozplýval. Úderka byla prostě všude dřív a jejich rychlé narážečky si s námi věděly rady. V těchto fázích zápasu jsme nebyli schopni déle podržet balón a hra po zemi neexistovala. Čtvrtý zásah nás už ani nemohl vyburcovat k větší aktivitě a tak byla snaha, adekvátní ke stavu, o změnu směru větru jaksi nezřetelná. Ale abych jen nešpinil, i my jsme se dokázali dostat do šancí a to, dá se říct, vyložených. Zejména samostatný Důsův únik volal po gólu, ale medvědí službu mu prokázal Pinďa, který uprchlíka zezadu varoval pokřikem "záda", která byla ovšem v tu chvíli zcela volná. Za chvíli střílel z otočky i Zelí, ale levačka soupeři neuškodila. Přesto jsme se snížení dočkali a to tak, že to Petr bodlem propálil. O tuto miniradost nás záhy připravil pátý zásah a Pinďovo poločasové snížení po Petrově rohu bylo jen jakousi drobnou, kosmetickou úpravou. V pauze kdosi prohlásil, že nás čeká "desítka", ale nikdo tomu nevěnoval pozornost, protože dnes se může stát opravdu cokoli. Druhá půle začala naprosto stejně jako ta první a to krásným gólem přes Tomáše přímo z voleje pod klacek. Zde Jarda zaspal a mohl boxovat, ale řešilo by to něco? Nadále jsme sledovali Žižkovský balet mezi kulisami a jak se skóre pomalu vršilo, stávala se proklamovaná desítka hrozbou velmi pravděpodobnou. Opravdu skoro všechno, do čeho "junioři" kopli se pohoupalo u nás v síti. Užila si i konstrukce a hodiny se tak vlekly. Hecování ho hry bylo spíše tragikomickým projevem než životabudičem a na úder z naší strany by v tu chvíli vsadil asi jen nejkalnější ze skalních. Přitom ale vrátka k soupeři byla celkem slušně pootevřená a jen naší nemohoucností jsme se připravili o přijatelnější rozdíl branek. Petr sám před gólmanem své bodlo neovládnul, Důsa se dobře uvolnil na střed, ale stejně jako minulý týden s jistotou minul, Dan si se svou šancí taky poradil do ochranné sítě a po Pinďově rohu byla Zelího hlava až příliš zpocená, než aby před prázdnou kysnou zodpovědně zahrozila. Zdenda sám se pak skoro po celý čas vůbec nedočkal kvalitní přihrávky do brejku a snad zřejmě i pod tímto handicapem se neskromně s balónem u nohy (k všeobecnému zděšení) protančil z půlky až před Jardu. Následně nám pak trochu zatrnulo, když si Důsa otočil kotník a spěšně vyhledal Kelen. Do hry tak ještě jednou naskočil Zelí a po ose Pinďa - Zelí - Obranář se Petr "radoval" podruhé, když sám na hrotu zahanbil gólmana jeslemi. To už ale s námi kamarádila v půlce zmíněná "desítka" a my jen marně vzpomínáme, kde udělali soudruzi z NDR chybu. Záměrně nezmiňuji zásahy soupeře, protože si je všechny nepamatuju (kdo by taky chtěl). Odveta se tedy Úderce povedla a my, chceme-li v šestce ještě něco dokázat, musíme honem rychle opět oprášit umění zvané bránění, které nás do této ligy přivedlo. Šancí na to máme ještě dost. Komentář rozhodčího: Za markantním rozdílem skóre stál zejména věkový průměr obou mužstev. Úderka Partu jednoduše uběhala.

5.kolo AC PARTA - SNF "B" 0:5 (0:3)

AC Parta: Tichý - Zelenka, Hazuka(C), Suchopár, Smola, Machytka, Zimovčák.
SNF "B": V. Ščiklin, L. Dvořáček, P. Čech, V. Lihne, P. Sůva, J. Svoboda, A. Ščiklin, R. Viták, P. Volf
gólovali : 17' V.Lihne, 25' a 46' P.Sůva, 27' P.Čech, 59' A.Ščiklin
I POPÁTÉ JSME NEUSPĚLI A NAVÍC DOŠLA MUNICE. Góly padají z šancí, vydařených střel nebo po soupeřově chybě. Ani jeden z těchto aspektů s námi nehodlal jít do Party a tak se na konci zápasu opět veseleji dýchalo druhé straně. I když jsme v minulém kole utrpěli debakl, byli jsme schopni dát hře alespoň trochu smyslu. Tentokrát to však byla nijaká podívaná a SNF si tak mohli trpělivě počkat na svou šanci, která samozřejmě přišla a to hned pětkrát. Dlouho jsme však odolávali a běhavý soupeř se ne a ne prosadit. Oproti Úderce se zdál být daleko hratelnější a my nechtěli připustit další ostudu. Proto byl defenzivnější způsob zcela na místě a do útočení jsme se pouštěli jen v omezeném počtu. Zdenda působil unaveným dojmem (slovy přihlížejícího kamaráda Petra Csemiho), Zelí sám na hrotu už moc úderů nezasadí, Pavel se k zakončení nedostal, Dan se Standou spíše jistili zadek a Petr, alternující mezi hrotem a obranou "zahrozil" jednou bodlem skoro z půlky. Když k tomu ještě připočteme poslední dobou nevýrazné Jardovy výkony, jsme zákonitě tam, kde jsme. Dostáváme strašně moc laciných gólů, aniž by se o ně soupeř přespříliš přičinil. To platí pro dnešní setkání dvojnásob. Po celkem solidně odbráněné čtvrthodince se pustil do brejku Pavel a Zelí. Prvně jmenovaný na hranici vápna zaseknul soupeře, ale byl nekompromisně poslán na zem. Jasný faul!!! Jenže rozhodčí, bůh ví proč, rozpažil a z následného útoku se urodilo u nás. Veškeré diskuse byly marné a bylo jasné, že nás od této chvíle nečeká nic snadného. Proti vedoucímu týmu budeme jen těžko stav otáčet. Ony zmíněné laciňáky začaly padat zanedlouho poté. Dobře trefená rána, nezmenšený úhel a čísílko se měnilo. Rychlý únik zleva, nepovedené vyběhnutí, obstřelení ke vzdálenější tyči a poločas byl za námi. Co s tím? Nedopustit minulou smršť a pokusit se trochu pozlobit v pohodě hrající "bohemácké" dresy. Že dnes odejdeme s prázdnou bylo všem jasné a doufat v zázrak nestačí. Druhá půle se z obrazu hry té první nevymanila a brankář SNF se musel častokrát nudit. Za zmínku snad stojí akce po ose Pavel - Petr a zase Pavel, když v té chvíli měl kapitán spíše střílet než vracet míč před bránu. Sparťan to dostal na paty a u zadní tyče číhající Zelí číhal marně. Také Pinďova střela "ze záklonu" trhala ochranné sítě a tak se stalo, že nám do klece spadly ještě dva fíky. Ten poslední s konečným hvizdem rozhodčího. Za teplého počasí a jedním střídajícím tak viděla Pražačka další marný souboj Party s okolím. Třetí vzájemné měření sil tak vyzněl podruhé lépe pro SNF (jaro 1998-3:1 a podzim 1998-0:1), když první dva duely staré 10 let pamatuje pět záklaďáků. Jak to bylo na druhé straně bylo zjevné z průběhu celých 60. minut. Jen naivník si mohl myslet, že bychom snad dnes zlomili zatím neúspěšné účinkování v lize. Jsme sice pevně přikováni u dna tabulky, ale ještě se bojuje o dvanáct bodů a to není málo. Naše současná forma (oproti začátku sezóny) má sice klesající směr a ten budeme muset ovlivnit už v dalším zápase, protože jinak se budeme na podzim zase na šestku pouze koukat. Komentář rozhodčího: Střet dvou generací vyzněl jasně pro mladší hráče týmu SNF 'B'. Tento tým vedl již v poločase o tři góly, po změně stran přidal další dva a po zásluze zvítězil. Hráči týmu AC Parta nehráli špatně, na soupeře to však nestačilo. Nej hráč: P. Hazuka.

6.kolo SUCHDOL STRAS RSC - AC PARTA 1:2 (1:1)

AC Parta: Tichý - Zelenka, Hazuka(C), Suchopár, Machytka, Zimovčák, Dusil, Laštovička.
Suchdol Stars RSC: M. Jarkovský, L. Havlíček, J. Čurda, J. Hotovec, M. Kotlín, J. Krebs, O. Malý, T. Papírník, J. Petr, J. Seidl
gólovali : 13' J.Petr - 27' P.Suchopár, 49' V.Zelenka
KDYŽ NAJEDETE NA ROUTE 66, TAK TO JDE. Potkala se dvě čísla (ďábelská), která měla na sebe blahodárný vliv. V pořadí šestý zápas si porozuměl s ojedinělou střelou dresu číslo 6. Tato vražedná kombinace se vymstila "Hvězdám" ze Suchdola a my tak (jak všichni doufáme) nasedli na proslulou dálnici Route 66, protínající 8 států, tedy alespoň tolik bodů, kolik by nám stačilo ke spokojenosti. První dva jsou na světě, ale rodily se v bolestech. Dorazili jsme všichni a léčená zranění z minula byla na hratelné úrovni. Jen Standa, byť měl batůžek sebou, se nakonec do hry nezapojil a společně s Petrovou manželkou sledoval naše počínání v civilu. Na borce z Prahy 6 (další šestka) jsme v soutěži ještě nenarazili a že jde dnes sranda stranou bylo cítit už od samého začátku. Kluci v modrém už taky něco pamatují a fotbal je taky hlavně baví. Nikdo ze zúčastněných přespříliš nevybočoval z řady a boj se tak odehrál ve vyrovnané rovině, přičemž jsme samozřejmě zase doháněli ztrátu. Tuto jarní tradici si držíme pevně. RSC byl ale soupeř nadmíru hratelný a tak po našem tradičním, pomalém rozjezdu začal někde dole bublat papiňák plný důrazu a tvrdosti. Naopak plynulosti hry ubližoval dosti nevýrazný soudce, který bez lajny často pouštěl auty na protější straně. Jeho věta "Tady to pískám a na druhé straně se to přiznává" vzbudila všeobecně smích (či spíše posměch) a kolikrát se to dokonale podepsalo na vzrůstající nervozitě. Přeci jenom už šlo hlavně o naše bytí a nebytí a bodů na rozdávání moc nezbylo. Slovy Standy nebyla první půlka moc ke koukání, ale podařilo se nám vyrovnat, to když si Pavel dobře naběhl na Petrův roh a levačkou bezchybně zamířil. Při střídání stran se začalo zatahovat a vypadalo to, že za sucha nedohrajeme. Stars začaly druhou půlku pěkně zvostra a osobních kontaktů bylo najednou více, než je zdrávo. Zřejmě jim tekly nervy z pohledu na tabulku a prozatímního výsledku. Zejména suchdolská devítka se projevovala dosti hlasitě a důraz leckdy zbytečně přeháněla. K ní se pak ještě přidal domácí kapitán a o jejich přemotivovanosti nemohlo být pochyb. V takto nastolené hře se ovšem začal vyžívat Důsa, který tuto hru přijal a byla by věčná škoda jej v tu chvíli střídat. Rozdal i přijal a drama stále nemělo vítěze. Blýskalo se na obou stranách a Jarda tentokrát předvedl několik velmi kvalitních zákroků. Po šancích z první půlky, kdy mohl zavěsit Zelí (klička obránci, ale rána vedle) i Tomáš (vychytaná střela prsama) se zdálo, že jsme kohosi urazili a že nás zase čeká trest. Jenže karta byla stále přikloněna k nám a šancí neubývalo. Důsova rána skoro z půlky po Petrově rohu byla dobrá předzvěst čehosi velkého. Parádní kanonádu pak předvedl Pavel s Pinďou, když po Zelího přiťuknutí prvně jmenovaný dvakrát nepropálil gólmana a Zdenda dopadl stejně z další dorážky. Rány měly směr i tvrdost, ale ten den byl určen někomu jinému. Do té doby nevýrazně statující dres číslo 6 (handicapován zraněním), který původně ani nechtěl nastoupit se rozhodl pootočit kolem jarních dějin a nekompromisně udeřil. Jarda vykopnul od brány a balón se snášel k domácímu vápnu, kde následný Zelího souboj nepoznal vítěze. Ten se však odrazil tak (ne)šťastně, že k němu měl nejblíže právě Zelí a po otočce propálil brankáře zleva. Přitom naštípnul levou tyč a roztrhal síť v opačném rohu tzv. anglánem. Radost střelce ještě více nabudila "hvězdáře" a zbývající minuty do konce zápasu se zpomalily. Následující zhruba čtvrthodina přinesla další možnosti na naší straně a hlavně Pavlovo sólo z levé strany si říkalo o pojistku. Kapitán domácích ještě více zhrubnul a bylo vidět, že tento stav nechce strávit. Jak se blížil konec a zatahovala se obloha, stahovaly se mraky nad Suchdol Stars RSC "B". Konečně konec, i když 2 získané body nás stále udržují u dna, ale propast se zminimalizovala. Kombinace dvou šestek se tedy dnes ukázala výhodnou stejně jako nápad otevřít 26.listopadu 1926 Matku cest (Route 66) z Chicaga do Santa Monicy. Udržme tedy na této cestě stroj zvaný AC Parta co nejdéle a bude mnohem lépe v šestkařských vodách. Jen škoda, že se tuto neděli nevedlo jiným. Pittsburgh - Rangers 3:2pp (celkově 4:1) a Sparta - Brno 0:2 po Řepkově zkratu v 1. minutě. Komentář rozhodčího: Po mírně nervózním konci zápasu se dá konstatovat, že vyhrálo mužstvo jež dalo o 1 gól víc než soupeř. Bez hráčských individualit. Dobrý fotbal.

7.kolo AC PARTA - TBC LACHTAN 2:3 (1:0)

AC Parta: Tichý - Zelenka, Hazuka(C), Suchopár, Machytka, Zimovčák, Dusil, Smola.
TBC Lachtan: M. Krystín, V. Mádr, T. Andrle, J. Hudec, J. Mádr, L. Mádr, J. Novák, J. Pavlík, R. Pištora, T. Říčka, J.Vejmelka
gólovali : 9' P.Suchopár, 52' P.Hazuka - 40' M. Krystín, 46' a 59' T. Říčka
JAK JSEM SE NENAUČIL DÁVAT GÓLY. Z deníku sportovce 1. Byl krásný, slunný den. Už od rána jsem byl soustředěn na svůj výkon a svaly mé se těšily na pořádnou porci běžeckých dávek, kterými počastuji odpoledního soupeře. V myšlenkách jsem několikrát zabloudil do svých slavných kanonýrských let, prsa (prsíčka) se mi pýchou dmula a kopačky střelky nervózně vrněly v předsíni. "Dnes je ten den, kdy se povozím na Lachtaních ploutvích", řekl jsem si a včas vyrazil cedit krev za bratry v triku. Zde se střetává předsevzetí s realitou. Opravdu byl krásný den a setkali jsme se všichni. Jen Petr hlásil pozdní příchod kvůli přírůstku do rodiny v podobě čtyřnohého Varta Sorbonna. Tomáš se dostavil se svým následníkem rodu a s diagnózou zánětu kloubů se ujal role fotografa na Pražačce 1. Tím pádem se do role kapitána demokraticky zvolil Zelí a honba za odrazem ode dna mohla začít. Vlítli jsme na ně a jejich modrobílé dresy se měly co otáčet, aby se nezačalo velmi rychle odpočítávat. Prvních 15 minut naší dobré kombinační hry musel Lachtany řádně vyděsit a určitě se vyplňovaly jejich obavy z podcenění soupeře. Tímto neduhem trpí poměrně dost mančaftů a náš první gól to jen potvrzoval. Velkou chybu v rozehrávce potrestal Pavel kličkou gólmanovi (1:0) , ale už předtím jsme netradičně zahrozili z rohu. Z deníku sportovce 2. Na hřišti jsem se cítil výborně a palebné posty jakoby si mě samy vyhledávaly. Zaměřovač byl nastaven na maximum, vítr se mnou spolupracoval a ve vzduchu se vznášel ten velmi omamný pocit kanonýrský. "Máš přeci natrénováno, jsi mladý a důvěra kamarádů tě žene vpřed," řekl jsem si a vypálil 1. ránu. Vedle! "Nevadí, přijdou další momenty a ty už nezklameš." Opravdu přišly další šance a kdyby byla půlka o 3 až 4 góly bohatší, byl by deník o to cennější. Takto ovšem zapisovatel může pouze konstatovat, že nahrávat Pinďovi 11. května se nevyplácí. Přitom TBC od začátku vůbec nevypadali na tým, se kterým bychom dnes měli prohrát. Je pravdou, že byl zápas trochu víc vyhecovaný a poměrně dost nepřesný rozhodčí si nechal (lidově řečeno) srát na hlavu, ale to je už jen rozlitý mlíko. Ještě během 1. půlky Lachtani hru vyrovnali a hra se začala převalovat. Ještě deset minut po obrátce jsme byli ti šťastnější my, ale pak přišel první trest z hattricku identických zásahů. Obtočit se kolem obránce (jakéhokoliv) a naservírovat gólovku před bránu (1:1). To nás tentokrát dostalo. O šest minut později se událo to samé (1:2), ale na tento obrat jsme dokázali zareagovat přesným Petrovým bodlem (2:2). Na place se ale v tu dobu spíše více řečnilo, čemuž sudí dosti napomohl svou benevolencí zejména soupeřově devítce, která svými výroky dokazovala, že doma asi není moc velkým pánem, byť fotbalově je nesporně solidně vybaven. My se ale taky nechovali předpisově a zejména naše vzájemné okřikování, namísto povzbuzení nám drobné do kasičky nepřinese. Do konce utkání se už teoreticky nemělo nic stát a bod za dané situace by něco znamenal, ale ono se stalo a to prakticky. 59' minuta a poslední (samozřejmě na vlas stejný) prohřešek a bylo po...(2:3). Škoda přeškoda, že když už se nám povede začátek, poděláme konec. Bodové hody tedy odkládáme o týden a snad, kromě oslavy Jardových narozenin bude ještě jeden důvod k radosti v podobě zápasového bonusu. Tentokrát jsme poseděli ve čtyřech a probrali prozatímní Sparťanský neúspěch v ligovém finále. Taky se jim nedaří. Sparta - Ostrava 1:2. Z deníku sportovce 3. "Stydno je mi a spát se mi nechce. Stále vidím před očima tváře mých nasr.. zklamaných spoluhráčů atd." Komentář rozhodčího: Ve vypjatém utkání zvítězil TBC Lachtan o gól. V zápase bylo k vidění spoustu faulů a nepřesností.

8.kolo FC 100P - AC PARTA 0:0

AC Parta: Tichý - Zelenka, Hazuka(C), Suchopár, Machytka, Zimovčák, Dusil, Smola.
FC 100P: M. Prokeš, Z. Kubíček, J. Malina, L. Musil, J. Novák, J. Tůma, M. Turek, J. Zajíček
gólovali : -----
SOUPEŘOVA BRANKA ZŮSTALA ZAKLETÁ... NAŠE TAKY. První hanspaulské setkání s tímto týmem se odehrálo v duchu fair play a v poměrně slušném tempu. Chtěli jsme konečně něco udělat s naším postavením v tabulce a nic jiného než výhra nepřipadalo v úvahu. Celé jaro nám teče do bot a od třetího kola nikoho nepouštíme na samotné dno. Ani případná výhra by nás nevynesla výš (ztráta byla tříbodová), ale základ k nápravě by byl položen. Skoro v plné síle (bez Tomáše) bylo tedy rozehráno 8.kolo a po celých šedesát minut jsme měli jediného protivníka a to byla neschopnost prosadit se přes jejich výborného gólmana. Ten člověk chytil i nemožné a když mu pomohlo i břevno, nemůžeme se divit konečnému stavu. Na druhé straně si Jarda moc nezachytal díky tentokrát dobře pracující obraně, ale i bezzubým akcím 100P. Jen jednou nám dost zatrnulo, když se po rohu přes Zelího prosadil jejich nejlepší hráč a hned 3x orazítkoval horní tyč. Další ojedinělou akci stačil Standa zblokovat na tyč a to bylo ze strany soupeře asi tak všechno, nepočítám-li střely z dálky. To naše snažení bylo očividně údernější a zdálo se, že je první zásah velmi reálný a na spadnutí. Šance jsme si vytvářeli jako nikdy předtím a kolikrát chyběly jen centimetry. Několikrát jsme se o možnost připravili i nepřesnou finální přihrávkou, ale vyložené gólovky nebylo možné přehlédnout. Zvláště povedený zápas odehrál Dan, který dvakrát pálil přesně z dálky. Do zakončení jsme se ale postupně dostávali všichni, což hlavně u Standy nebývá zvykem. Škoda jen, že jeho ránu do šibenice brankář vytáhnul na tyč. Bylo až s podivem, že nám FC dovolili přecházet relativně snadno přes střed hřiště. Několikrát se takto prosadil Pinďa, ale jeho jarní střelecká mizérie pokračuje dál, s tím rozdílem, že dnes už ani netrefoval bránu (s jednou výjimkou). Možná kdyby se snažil víc ve hře používat spoluhráče, byl by zase o něco více užitečnější .Co se však nedařilo jemu, dařilo se ostatním, ale se stejným účinkem. Stoprocentní šancí pohrdnul Zelí po Pavlově prostrčení mezi obránci a sám před gólmanem pouze vyprášil jeho rukavice. Skvělý zákrok. Nezabralo ani tradiční Petrovo bodlo a i Důsa byl po celém hřišti v pohodě, ale v koncovce s námi držel basu. Tempo zápasu bylo, i díky chladnějšímu počasí, velmi dobré a rozhodčí si tentokrát moc nezapískal. Ani jedna strana mu nezavdala příčinu k jakýmkoli nervózním výjevům a i když se nám nepodařilo bodovat naplno, je celkový dojem s tohoto zápasu pozitivní. S takovýmto soupeřem je radost si zahrát fotbal. Nechci být špatným prorokem, ale pohled na tabulku a možnost získání už jen šesti bodů (při plné palbě) mě myslím opravňuje napsat (ne)vyřčenou domněnku, že si na podzim zase kopnem sedmičku. Bude taky třeba doplnit kádr a jedna z možných posil si naši hru už okouknula. Je to Danův kolega z práce Michal a za 14 dní si s námi zahraje na Plešivci, aby byla konfrontace oboustranná. První dojmy jsou nám nakloněny a jeho konstatování, že chybějí góly jen potvrzují nutnost najít koncového hráče. Jelikož nebyla tato neděle pouze o fotbale, ale i o oslavě Jardových narozenin, přesunuli jsme se k Jagušce na Palmovku, kde proběhla druhá fáze tohoto dne, ale to už je jiný článek. Komentář rozhodčího: Slušné, rychlé utkání s množstvím šancí skončilo zaslouženou remízou. Nej hráč: P.Hazuka.

9.kolo AC PARTA - DYNAMO R.U.M. 1:4 (0:2)

AC Parta: Tichý - Zelenka, Hazuka(C), Suchopár, Machytka, Zimovčák, Laštovička, Smola.
Dynamo R.U.M.: L. Vašek, M. Šelmeci, V. Kopecký, T. Kafka, P. Jošek, Z. Janík, J. Ohainka, J. Rus
gólovali : 44' Suchopár (p) - 8' T.Kafka, 11' L.Vašek, 45' a 50' V.Kopecký
JÍZDENKA DO 7.LIGY JE OBJEDNÁNA A ZDÁ SE, ŽE I ZAPLACENA. Otázkou však zůstává, jak velkou cenu ve skutečnosti zaplatíme. Na tento nepovedený zápas by bylo nejlépe co nejdříve zapomenout, ale bohužel se tento den událo celkem dost podstatných věcí, které ovlivnily celé odpolední dění. Pokud jsme ještě po dnešku chtěli živit naději na záchranu, museli jsme bodovat naplno. Už první zádrhel se ale vyskytnul při příchodu na hřiště, kde se v předchozím zápase stal těžký úraz a postižený čekal na příjezd sanitky s dvojnásobnou zlomeninou pravé nohy. To zpozdilo náš výkop o dobrých 25 minut a předchozí rozhejbávání tak vzalo za své. Když konečně vypuknul vzájemný souboj, dostali jsme se během pár minut do dvou vyložených šancí, které bylo třeba využít. Nejprve Pinďa z pravé strany nepropálil dobře chytajícího gólmana a vzápětí Petr sám před bránou z metru minul. Tato dvě úvodní zaváhání se nám v následném dění vymstila. Po jednom z nákopů, které Dynamo dokázalo zpracovat se měnil stav, když se útočník otočil okolo Tomáše a přesnou ranou zakončil. Nic se neděje a jedeme dál, ale další minela v obraně, kdy se tentokrát červenal Standa už značila cosi nedobrého. Po celých 60 minut se nám skoro nic nedařilo a o kombinaci nemůže být ani řeč. Málo jsme udrželi míč pod kontrolou a když už jsme se dokázali uvolnit, pomohl si soupeř rukou, což se ovšem nemnoho píská a na to se vymlouvat nelze. Do druhé půlky jsme nastoupili s jakousi ležérností, což R.U.M.u otevřelo cestu do našich zadních pozic a jen tak si spokojeně zastřílel. My měli v těchto chvílích štěstí, že trefoval především konstrukci Jardovy svatyně, která by si dozajista zasloužila titul pro nejlepšího hráče ACP. Vskutku vychytala nemožné. Jarní "forma", která nás trápí celou sezónu byla opět všude a nikdo nebyl schopen s tím nic udělat. Jakáž takáž naděje svitla při Tomášově autu, kdy míč letící do vápna na Zelího zasáhl obránce rukou a rozhodčí nezaváhal. Pavlem dobře kopnutá penalta mohla být signálem k větší ofenzívě, jenže to bychom nesměli hned vzápětí soupeřovi dovolit přesnou ranou k tyči tento plamínek uhasit. Je nutno napsat, že hry se už nezúčastňoval Standa, který posedával za čarou a bojoval s motolicí, takže jsme už střídali pouze jednoho hráče v poli. Nějaké šance jsme si ještě vytvořili a zejména přímý kop, kdy Pavel propálil zeď volal po úspěchu, ale brankář byl opět proti. A když se neujaly ani střely z hranice vápna musel přijít trest na druhé straně a taky že přišel. Útěk po pravém křídle a opět rána přes obránce a konečná cifra byla završena. Nic na skutečnosti už nezměnila ani Zelího rána z vápna, která, dle slov brankáře, jej skalpovala a olízla břevno. To už ale Petr (jako správný kapitán) sledoval dění na hřišti ze schodů, kde mu u nohou ležel jeho čtyřnohý přítel a celá tato scéna dokumentovala spíše komičnost celého počínání, než fakt, že jsme v tu chvíli byli bez střídání. Není to poprvé, co se takto Petr zachoval a dost mi to připomíná situaci zhruba před rokem, jen s tím rozdílem, že jedna strana se změnila. Jak jinak si potom vysvětlit Petrova slova Zelímu a Tomášovi :"Měli byste se zamyslet, zda vůbec má cenu, abyste pokračovali, protože když jste spolu na hřišti, tak hrajeme ve třech." Nějak jsem si nevšiml, že by někdo v tomto zápase vyčníval (snad kecama), ale muži si mají sednout a pohovořit než pronesou ortel. Zápas se tedy nepovedl. NO A CO!!! Ukazuje se, že naše možnosti jsou poněkud méně ambiciózní, ale řeči o kopání si za barákem jen tak mě fakt dokážou nadzvednout. Chmurnou náladu mohla pozvednout účast v pohostinci, ale na můj svátek se nikdo nenapil. Jen s Pavlem jsme poseděli. Jak symbolické. Komentář rozhodčího: Uveden pouze nejlepší hráč. (Nikdo od nás).

10.kolo FREE TEAM - AC PARTA 3:1 (0:0)

AC Parta: Tichý - Zelenka, Hazuka(C), Machytka, Zimovčák, Dusil, Smola.
Free team: P. Malknecht, F. Kohák, R. Apolín, P. Calda, D. Ejem, O. Frýba, V. Frýba, L. Havlíček, T. Kopp, L. Šlápota
gólovali : 47' P.Malknecht, 60' V.Frýba - 42' V.Zelenka, 44' vlastní
BODOVÝ VÝPRODEJ POKRAČUJE. Týden po Plešivci nás čekal (již potřetí) tradiční soupeř Free Team, který by si případnou výhrou velmi vylepšil vyhlídky na postup do 5.ligy. Naopak naše možnosti jsou už dávno jasně vykreslené a tak šlo hlavně o to, jak dohrajeme tuto nepovedenou sezónu. Jen jedenkrát v historii jsme se ocitli v podobné situaci (jaro 2001), ale ještě nikdy jsme nešupajdili dolu z posledního místa. Tentokrát se nám to na 90% povede, i když od úvodního hvizdu nic nenasvědčovalo tomu, že bychom herní pohodu z Brd neměli aplikovat v desátém kole. Bez Pavla a Tomáše hra celkem slušně probíhala v atmosféře odpovídající šestému patru a rozhodčí v kloboučku neměl moc důvodů profukovat píšťalku. Team přišel na zápas o něco lépe připraven a tři borci za lajnou jim umožňovali více plýtvat silami. První půlka byla naprosto vyrovnaná a vypadalo to, že dneska jsme schopni si vytvořit šance, které nás posunou k lepšímu výsledku. Místa na hřišti bylo celkem dost, ale chaos při bránění, který si dokážeme my sami vytvořit je na hony vzdálen precizní obranné podzimní formě a naší Achilovou patou se dá nazvat finální přihrávka. Do změny stran se nic tak podstatného nedělo a proto jsme si přenesli tašky na druhou stranu za bezgólového stavu. Oko náhodného diváka nezpozorovalo ani zpočátku druhé půle jinakost všeobecného počínání, ale přeci jenom se začalo alespoň něco dít. Možnosti se začaly více objevovat a jedna z povedených akcí, po ose Pinďa - Petr - Zelí (Petrova nahrávka přes obránce a Zelího střela z první) nám tak trochu vyhladila vrásky a způsobila malý úsměv. Jak už to tak ale bývá, ten se záhy změnil na úšklebek, když po přímém kopu zprava přes dvoučlennou (měla být tříčlenná) zeď trefil balón Jardu a odrazem od Důsy bylo vyrovnáno. Poté jsme zkoušeli střely z dálky a snažili se využívat prostor celého hřiště, což nebylo vždy k zahození. Sice se některé akce zpomalily, ale míč se pohyboval na naší obuvi. Přísloví říká, že bohatým se má brát a chudým dávat, tak proč, když jsme chudí, nám všichni berou? Obral nás už kdekdo a dnešek nebyl výjimkou. Jarní styl boje o bodíky připomíná očividně spíše charitu, protože to, jak dokážeme lacino darovat soupeři výsledek se ani jinak nazvat nedá. Paganiniho nástroj jsme slyšeli zaznít hned dvakrát při druhém gólu. Nejprve nedoladil Petr u rohu a hned nato pomalu zavřel "futrál" Jarda a z nemožného úhlu jsme najednou prohrávali. A co teď s tím, když bojovná nálada dávno opustila rudé dresy a kapitulace byla na spadnutí. Jak snadné je dobýt naši "tvrz" dokumentovala poslední branka. Povedená, ale ne příliš nebezpečná rána zprava olízla Důsovi nohu, čímž změnila směr a Jarda už jen sledoval spanilou pouť kulatého nesmyslu do síťové náruče. Do konce zbývaly tak 2 minuty a věta: "Tak už to pískni," celkem dost výstižně vyjadřuje rozpoložení celého týmu. Je pravda, že v tu dobu se nikdo nerozčiloval, nikdo nikomu nenadával a smířeni s osudem jsme ještě jednou rozehráli od středu. Ani Free Team, sledující naši totální rezignaci se už nepouštěl do odvážnějších akcí a dal nám tak možnost ukončit zápas s hlavami na krku. Nebylo to způsobeno špatnou hrou nebo nebojovností, ale spíše smutkem a zklamáním z toho, že s takovými soupeři nedokážeme bodovat. Přitom v sedmičce jsme ze stejné situace povětšinou odcházeli šťastnější naopak my. Už dlouho nepomáhají týmu ani zaprášené Pinďovy "střelky", i když dnes jej omlouvá fakt, že se více věnoval obranným povinnostem, Petr se vystřílel na Plešivci, Důsa zřejmě čeká na Motol (poslední zápas) a Zelí to nevytrhne (i tak už má přesplněno). Třetím vzájemným duelem s Free Teamem (0-1-2) jsme si tak definitivně zajistili podzimní změnu a poslední zápas ať nás moc nebolí. Komentář rozhodčího: Velmi slušně hrané utkání, které rozhodl až druhý poločas. Hráči Free teamu povzbuzeni nešťastnou brankou Party, v rychlém sledu otočili vývoj a získali převahu. Nej hráč: V.Zelenka.

11.kolo AC PARTA - JUNIOR MOTOL 3:3 (0:1)

AC Parta: Tichý - Zelenka, Hazuka(C), Suchopár, Machytka, Zimovčák, Dusil, Smola.
Junior Motol: M. Pavlík, J. Petřík, R. Zuzák, D. Hora, D. Behina, D. Bičík, Z. Hartman, J. Holub, P. Josef, L. Marek
gólovali : 45' V.Zelenka, 53' Z.Zimovčák - 9' J.Holub, 36' vlastní, 41' D.Bičík, 52' J.Petřík
REMÍZOVÉ LOUČENÍ S ŠESTOU LIGOU. K poslednímu zápasu jsme nastupovali už s jasně rozdanými kartami. Nám nemohla pomoci k záchraně už ani svěcená voda a klukům z Motola teklo taky slušně do bot, protože ani 9 bodů jim nezaručovalo definitivu. Loučení s šestkou jsme chtěli pojmout důstojně a odehrát slušný zápas. Konečný výsledek zdánlivě vypadá na vyrovnaný boj, ale kdyby byli Junioři více šikovnější či spíše nechtěli vše tahat až do prázdný brány, dostalo by se nám i tentokráte značného gólového ponaučení. Takto bylo až do konce dobré sledovat všechny zapálené maníky na P3. Začalo se s malým zpožděním a nebylo (alespoň ze začátku) vůbec znát, že probíhá zápas o šestou ligu. Motol začal celkem opatrně a trpělivě čekal na svou příležitost. Tu jsme mu samozřejmě naservírovali sami, když po rohu soupeř všechny ve vápně předskočil a rozvlnil. Zase z rohu a zase a zase...Tatáž situace se ovšem povedla taky nám. Petr při našem rohu trochu pozastavil rozehrávku a následně našel ve vápně volného Zelího, který bohužel jen rozkopnul vzduch. To už se ale Junioři rozkoukali a začali přikládat pod kotlem. Musím ale říct, že jsme jim v tom sami vydatně pomohli nepřesnými přihrávkami a dostali je tak do sedla. Brejkové situace se množily a Jarda si celkem slušně vyprášil rukavice. V situacích jeden na jednoho si dokázali poradit a lépe si navzájem vyhověli. My měli problém už od branky a nakopávané míče tentokrát moc úspěchu neslavily. Na naší hře byla znát už i částečná odevzdanost a o nějaké motivaci nemůže být ani řeč. Smířeni s jarním fotbalovým osudem jsme si prohodili strany a poslední půlhodinka se začala ukrajovat. On i balón nás moc neposlouchal a snad i vinou krátkého deště se párkrát stalo, že se mičuda dostala pod kopačkou za čáru více než snadno. Střeleckou mizérii pak doložilo Petrovo bodlo, které si nenašlo ani ochrannou síť za bránou a tak vstoupila poprvé do hry paní štěstěna. Nikdo neví, kde do teď byla, ale rozhodně si trefně vystřelila z Motolského gólmana. Důsa házel dlouhý aut, na který si obránce naskočil tak přesně, že jeho hlavička skončila za překvapeným spoluhráčem po málo vídané svíci (tzv padák). Slunce v tu chvíli splnilo svůj úkol a bylo vyrovnáno. Ne však dlouho. Naše velká bolest jsou přímé kopy a i dnes jsme zcela nepoučeni zase otevřeli vrata do vápna. Tříčlenná zeď si vybrala daň, takže zbylí dva hráči nestačili pokrýt dobře mířenou střelu do vinglu. Zase jsme tahali za kratší konec. Do zakončení se ale tentokrát dostával i Zdenda, který si dobře rozuměl s Pavlem. Ten ho několikrát vybídnul k navršení svých dosavadních (ubohých) tří zásahů, ale jeho čas měl teprve přijít. Když nepomohlo přímé ohrožení, pustil se do kličkování mezi třemi urostlými Juniory a z jeho polonahrávky před vápnem zaznamenal Zelí vyrovnávací branku skoro do prázdné klece. Soupeř začínal být trochu nervózní a padlo i několik neslušných slov. Zdálo se, že už to nějak doklepeme a chuť na pivo převáží nechuť ze zbabraného jara. Jenže zase se kopal roh a zase to byla hrůza. Zdenda u tyče fungoval jako skrčený Hopkirk a od jeho ramena se míč už nemusel ptát na cestu. Jak jsem napsal na začátku, Junioři pohrdali šancemi v míře převeliké a to se jim nakonec vymstilo, když Pavel našel zprava křížnou přihrávkou rozeběhnutého Zdendu a ten se konečně od 4. kola prosadil. Tento stav už vydržel a naše bodové "plody" budeme muset holt očesat až po prázdninách. Závěrečné posezení U Jagušky jsme zvládli při sledování zápasu Česko - Turecko (2:3), který uvedl národ do smutku, když si čtvrt hodiny před koncem nedokázali Brücknerovci ohlídat dvougólový náskok a vystavili si tak jízdenky domů. Jaká to paralela s jedním nejmenovaným týmem. Komentář rozhodčího: Utkání dobré úrovně, do kterého lépe vstoupili hráči týmu Junior Motol, kteří se ujali vedení a vyhráli první poločas. Soupeř se však nevzdal, ve druhé půli dokázal třikrát vyrovnat vedení Motola a nakonec vybojoval bod. Nej hráč: J.Tichý.