acparta


Přejdi na obsah

Hlavní nabídka:


Čtení J2009

Hanspaulka > Jaro > 2009 - 7.J


1.kolo
Beach Attack 2:2
2.kolo Deportivo Praha 1:5
3.kolo Dynamo R.U.M. 1:1


4.kolo
Old Mosquitos 1:1
5.kolo BD Letňany 3:1
6.kolo AFC Notorax 1:1


7.kolo
Hattrick Prosek 1:2
8.kolo Tus Pelotas 2:3
9.kolo Social Members 3:2


10.kolo
AC Guinness 3:2
11.kolo Atom. veverky 0:3

Pražačka 3 (29.3.2009 17:30 hodin)

1.kolo BEACH ATTACK 90210 - AC PARTA 2:2 (1:1)


AC Parta: Tichý - Zelenka, Hazuka(C), Dusil, Zimovčák, Csémi, Laštovička.
Beach Attack 90210: V.Svoboda, L.Svatoš, M.Provazník, J.Horalík, P.Holý, J.Boltnar, L.Bašta, V.Traurig, P.Žáček
gólovali : 5' M. Provazník, 58' P. Holý - 13' a 47' Z.Zimovčák
PLICHTA NA ÚVOD, ALE KOUKALI JSME VÝŠ. Po více jak tříměsíční pauze, kdy jsme si společně kopli jen jednou na Albertově (a to ne ještě všichni) jsme chtěli hanspaulské veřejnosti dokázat, že na to stále ještě máme. Náš kádr deseti lidí se smrsknul na sedm vinou chřipkové epidemie (Stenly a Hnáťas) a zranění (Pavel). První minuty zápasu taky ukazovaly, že sportovní odmlka byla dlouhá a zdálo se, že ani soupeř ke kvalitě moc nepřičichnul a tak se několik minut hrála jakási holomajzna, v které jsme nakonec inkasovali jako první my. Míč tak dlouho poskakoval v našem vápně až jej napodruhé Jarda nezvládnul. To, co se zdálo jako snadno řešitelný problém (tedy rychlé vyrovnání) se stalo posléze zapeklitým oříškem, protože celkový obraz hry na hřišti se rapidně změnil a až do konce zápasu se hrál velmi rychlý a řekl bych pohledný fotbal. Na soupeři bylo hodně znát nadšení z podzimního postupu a rychlost s pohybem jim byla vlastní. Když dáme do rovnice vzájemnou váhovou kategorii, odpadá otázka o jedné neznámé a výsledek měl být čitelný, jenže ono se hraje s balónem a na góly a tam to dopadlo jinak. Co bylo "plážistům" platné, že toho naběhali víc a některé zákroky hraničily až s akrobacií. Tým šikovných mladíků, který se evidentně dobře sešel narazil na letitou zkušenost a měl až do konce co dělat, aby se body dělily. Ještě do poločasu jsme dokázali vyrovnat, když Důsa našel na levé straně Zdendu a ten se ranou z první pod víko nemýlil. I nadále se bylo na co dívat a hodně jsme zlobili dlouhými Důsovými auty, ale Zdenda buď netrefoval nebo se bál. Několikrát se vysunul na hrot Obranář a doplňoval tak osamoceného Čemáka. Ten svým pohybem na soupeře platil a jeho nové kopačky se jen pozvolna zaměřovaly. V obraně tak alternoval Zelí, Tomáš a Důsa, který svým přehledem dodával hře smysl. Změna stran pak přinesla i změnu skóre a světe div se, zase se trefil Pinďa. Že by podzimní mizérie byla zapomenuta? Po Obranářově autu již zmíněný exekutor podebral míč tak, že nikdo z přítomných by si na přesný zásah nevsadil ani vindru. Jenže záhadný lob si našel cestu do sítě a soupeřova věta : "To je náš gólman" dokonala průběžný obrat v zápase. Sám Zdenda nás ovšem nikdy nepřesvědčí, že to tak chtěl, i když to samozřejmě tvrdí. Beach kluci byli trochu zaskočeni, ale ne zas tolik, aby jim to vzalo chuť do hry a produkovaly i nadále hezký, ale neúčinný fotbal. Pravda, stálo při nás i štěstí, ale i my jsme hrozili z brejků a mohlo být líp. Jenže zase jsme dojeli na nedůslednost ve vápně a po jednom z přízemních centrů se nechal Tomáš předskočit a plichta byla na světě. S klidným srdcem můžeme říct, že je spravedlivá a jestli budou takto kluci hrát celý jaro, moc bodů nerozdají. Naopak my jsme spokojeni a radost nám kalí pouze Obranářův ukopnutý palec, který nevěstí nic dobrého. Jednobodový úspěch pak na Pražačce zatloukli dvěma Staroušy Zdenda, Zelí a Tomáš. Komentář rozhodčího: Rozhodčí se k utkání nevyjádřil...

Pražačka 3 (5.4.2009 17:30 hodin)

2.kolo AC PARTA - DEPORTIVO PRAGA 1:5 (1:2)


AC Parta: Tichý - Zelenka, Hazuka(C), Smola, Csémi, Laštovička, Zimovčák (10 minut).
Deportivo Praga: V.Příbramský, L.Vacek, J.Havlíček, J.Kosina, L.Kovárník, O.Martinec, F.Mohorič, M.Nerad, M.Příhoda
gólovali : 15' P.Csémi - 6' F. Mohorič, 16', 55' a 60' O. Martinec, 42' M. Příhoda
JARNÍ ODVETU JSME DEPORTIVU DAROVALI. Nic naplat, ale když se k zápasu nesejdeme, nemůžeme hrát o víc, než o pozápasovou žízeň a i ta se ve výsledkovém světle nejeví až tak důležitá. Komu by taky po zbytečném bůru chutnalo. Na hodinách se ručičky překrejvaly a na Pé trojce byl pouze jeden hratelný tým. Něco je špatně ve státě dánském a přitom jsme měli být dostatečně silní, abychom zodpovědně se dostavené Deportivo udolali. Ti, kteří si dnes přetáhli dres přes hlavu mohli sotva předvést ofenzivní smršť a tak rozum velel vystavět vše na dobré obraně a přitom ještě patřičně rozdělit síly na celou hodinu. S menším zpožděním se tedy začalo kopat jarní "podruhé". Na hrot se vysunul Zelí a spolu s Čemákem měli zatápět soupeřově obraně. Hru zálohy jsme vyřešili po vzoru nároďáku a to nakopáváním přes půlku, kterému se střídavě dařilo. Zpočátku se hrálo celkem bez šancí, ale hned naše první chyba ve středu znamenala soupeřovo vedení, když v přečíslení zprava prošel Jardovi balón u jeho levé tyče. Podařilo se nám vyrovnat po typickém nakopnutí na Zelího, který šťastně hlavou našel rozběhnutého Čemáka a jeho bodlo o tyč v tu chvíli zaslouženě rozvlnilo. Jednoduché a účelné. Škoda jen, že to nevyšlo vícekrát a dnes opravdu mohlo. Ovšem poločasový stav upravil Jarda hned po cca 30 vteřinách, když si lehoučký centr zleva po zemi, k překvapení všech, zahrál na jeho dudy. Pak ještě Čemák vyřadil z přímáku jedno soupeřovo žebro a pískala se půlka. Odfrknutí nám přišlo vhod, ale tým, který byl evidentně nažhaven udeřit ještě několikrát, nás pobízel do hry. Pauza byla bezezbytku využita a úvod druhé půlky jen pramálo naznačoval události budoucí. Střídání na hostující straně se ale zákonitě muselo projevit a třetí úder byl náš klasický nedůraz ve vápně a v situaci tři na tři bylo z hranice vápna prostřeleno všechno včetně gólmana. To už bylo zlé, zvláště když začaly Tomáše chytat křeče. V tu dobu mělo Deportivo navrch a bylo vidět, že jsou s tímto stavem spokojeni, i když se stále snažili dodělat to zraněné zvíře. Ale i my jsme byli nebezpeční a po jednom slušném závaru byl v Pragáckém vápně tanec jak o dožínkách. Zelí napravo dostal balón a poslechnul Čemákovu nápovědu "Napalto tam". Bodlo by slavilo úspěch, ale ono tam nebylo místo. Přesto se míči ve vápně zalíbilo a dobíhajícímu Čemákovi chyběl jen kousek. I hosté po zápase tento okamžik hodnotili jako jeden z klíčových. Přímáky, které si tentokrát "užíval" Obranář končily často mimo a Tomáš po jedné takové rozehrávce opovrhnul vysoko do ochranné sítě. Asi deset minut před koncem se přiřítil Zdenda, který si odskočil z velkého fotbalu a mohl nám tak ulehčit v posledním tažení. Střídající Tomáš si ale moc volna neužil, protože si po chvíli Zelí obnovil pravý kotník a s bolestivou grimasou ukončil svůj boj. Ještě při odchodu do kabin jsem zahlídnul čtvrtý gól z levé strany a pátý se dozvěděl už v kabinách. Co dodat? Sama Parta se dnes porazila a znovu se ukazuje, že deset lidí na soupisce je už dnes málo. Dneska jsme mohli bodovat a otázka posílení kádru už není otázkou budoucnosti, ale otázkou dne. Komentář rozhodčího: Utkání bylo odehrané ve vysokém tempu. Na začátku bylo vyrovnané, později se projevila převaha hostí, kterou získali díky většímu počtu hráčů na střídání. Nej hráč P.Csémi.

Pražačka 2 (13.4.2009 17:30 hodin)

3.kolo DYNAMO R.U.M. - AC PARTA 1:1 (0:0)


AC Parta: Tichý - Hazuka(C), Zimovčák, P.Csémi, Laštovička, Hnátek, M.Csémi.
Dynamo R.U.M.: J.Rus, Z.Janík, T.Kafka, V.Kopecký, J.Ohainka, M.Šelmeci
gólovali : 40' M. Šelmeci - 56' P. Hnátek
JAK JSME SI O VELIKONOCÍCH KOLEDOVALI.. V den pražského derby, kdy je o slávistickém titulu v podstatě rozhodnuto (rozdíl 11ti bodů) a za velmi teplého počasí jsme v pondělí získali bod a ten nám zajistil, že nejsme (zatím) poslední v tabulce. Tento zápas bude taky navždy spojen s příchodem nového člena. Mladý Marek (Mára) Csémi, synátor naší sedmičky si poprvé vyzkoušel hanspaulskou atmosféru přímo na place a můžeme už nyní říct, že má v týmu místo. Společnost ACP se momentálně potýká s řadou zranění, které když se skloubí s nedostatečnou docházkovou disciplínou, tak je zle. Po třetím kole se celkem spolehlivě choulíme u dna a to bychom měli co nejdřív začít měnit. Dynamo nastoupilo bez lavičky a zpočátku se nebylo na co koukat. Z obou stran se odehrával onaký fotbal mezi brankami, v nichž si gólmani kousali nehty, takže popsat tuto pasáž mi dává dost zabrat. Byli jsme to ale my, kteří náhle zahrozili. Nejdřív Čemák poslal zprava přízemní centr do vápna, na který ovšem Hnáťas nedosáhl. Po chvíli si prvně jmenovaný vlevo u praporku přehodil obránce a na pětce našel ideálně Máru, který ovšem svou první tutovku poslal vedle. Soupeř byl v soubojích důraznější a dokázal toho náležitě využívat. Častěji střílel a i kombinačně o sobě věděl líp. Zase to byl zápas, kdy moc gólů nepadne a kdo se trefí jako první bude mít hodně navrch. Toho se už tradičně obáváme a po vynulovaném poločase se konečně začalo i na hřišti něco dít. Nevýrazní, chvílemi až slabí rozhodčí hru nevylepšili a i v tomto kontextu se jeví jako srandovní, předzápasové vyhrožování vyloučením jednoho z nich na adresu našeho kapitána. Druhou část R.U.M.ování odstartovala soupeřova rána přímo z výkopu, kterou vnímal pouze Jarda a dokázal jí vyrazit. Zaspinkání nás mohlo přijít draho a velmi rychle jsme se probrali, jenže kluci ve žlutém byli všude a někdy to vypadalo, že ani hrát nechceme a tak se stalo to, co vždycky. Tomáš poslal Obranáři špeka před Jardou, ten toho už moc nesvedl a soupeřovo bodlo k tyči slavilo úspěch. Řada byla na nás, ale vzhledem k předváděné hře jsme v to moc nedoufali. Zdenda se v kombinaci párkrát utopil a do zakončení se dostal sporadicky a když už, tak trefil gólmana nebo ochrannou síť. Hnáťas preferoval soukromé výlety a do narážečky se nepouštěl. Mára se teprve rozkoukával a na hrotu si pár nakopnutých míčů moc neužíval. Takže jako hlavní úderník fungoval Čemák a právě ten mohl i sám zavěsit, jenže ve vápně míč podržel až moc dlouho atd. Vyrovnání přišlo po pěkné kombinaci Hnáťase s Márou, kdy Petr v akci tentokrát požil spoluhráče. Na půlce našel vlevo Máru, ten mu z první ideálně vrátil a rána pod víko, taky z první, rozkmitala naše hlasivky. Neuspokojilo nás to a i z přímáku se obranářova střela jen těsně nevešla mezi tyče. Ale závěr patřil Dynamu a jeho bomba do spojnice skoro z půlky nás ještě teď straší. Následující míčový tanec před Jardou s konečným razítkem na tyči a vyčítavými pohledy všech na všechny upřel naše zraky k hodinám. Konečně konec. O radosti ze hry se moc hovořit nedá. Je to hlavně náš vlastní souboj. Byly úseky hry, kdy dočasný záskok způsobil více zmatku. Naopak pro nejbližší budoucnost Party se jeví jako dobrý tah s registrací mladého člena. Co tedy přineslo letošní Velikonoční pondělí? Ze dvou vajec zbylo (díky za něj) jen jedno, všichni odešli po svých a i když byla koleda pouze poloviční není nikde psáno, že nemůžeme příští týden doplnit chybějící cholesterol plnými doušky. Komentář rozhodčího: Vyrovnaný zápas s minimem šancí, skončil zaslouženou remízou. Nej hráč: P.Csémi.

Pražačka 3 (19.4.2009 17:30 hodin)

4.kolo AC PARTA - OLD MOSQUITOS 1:1 (0:0)


AC Parta: Tichý - Hazuka(C), Zimovčák, P.Csémi, Laštovička, Hnátek, M.Csémi, Smola, Dusil.
Old Mosquitos: M.Pešek, J.Sedmík, R.Franěk, R.Opichal, F.Slavíček, J.Slavíček, J.Uchytil, J.Urban, O.Vacek
gólovali : 58' P. Hnátek - 31' R. Opichal
ČTVRTÝ DUEL S MOSQUITAMA BEZ VÍTĚZE. Celkově počtvrté jsme ve čtvrtém jarním kole a čtvrtém měsíci v roce narazili na "staré známé" Old Mosquitos, kteří už taky ledacos pamatují a stejně jako my holdují pohybu s mičudou. Naše první setkání proběhlo již v roce 1996, kdy jsme odešli poraženi 1:2 z pískového hřiště na Suchdole u VŠZ. Od té doby se oba kádry dost obměnily, i když nás pamětníků z Party zůstalo šest. Zdá se, že rádi pijeme stejné odvary, protože jsme se vždy potkali v sedmém patře. I první poločas aktuálního setkání bylo takové odvarové fotbalování a pobíhání od ničeho k ničemu a to zejména z naší strany. I když jsme se tentokrát dostavili v hojném počtu a zejména sil mělo být na rozdávání, děly se spíše věci nepohledné až nezbedné. Velmi pilně jsme používali hru vzduchem a unavovali se tak rychleji než soupeř, který měl ve svém středu přeci jen šikovnější hráče. Na samém hrotu pak operoval nepřehlédnutelný bodrý chasník s číslem 13, který dokonale využíval své rozměry a jen těžko se na něho dalo hrát. Věděl, že nikomu neuteče, ale balón ho poslouchal a dokázal připravit spoluhráčům několik nadějných pozic. To samé se nedá říct o našich hrotech. Obranář, pro tento den změněný na kanonýra byl hodně osamocen a dohromady s Čemákem si moc nerozuměli. Zdenda, který měl útok tlačit a rozdávat balóny se trápil ještě víc než minule, navíc mu nevycházeli finty a... do zakončení se nedostal. Všichni jsme se tak protrápili do druhé půlky, kdy jsme po chvíli zase posmutněli. Už je to jako kolovrátek, ale je to tak. Nalevo hbitá jedenáctka udělala Legendu a napůl povedenou střelou vyzval Jardu k zákroku. Ten proběhl taky napůl a po několika odrazech ve vápně si meruna přeci jen našla cestu do sítě. A to od již zmíněné "třináctky". Dál pokračovala naše bezzubá hra a v podstatě neexistoval žádný moment překvapení až do velké, dvojnásobné šance, kdy nejdřív Kanonýr trefil v tutovce gólmana a následně Čemák ránou neprostřelil obranný val. Najednou jsme si začali víc věřit a druhá půlka získávala na kvalitě. Nebyli jsme lepší, ale už se alespoň něco dělo. Další možnost srovnat stav měl na noze zase Kanonýr, ale sám u levé tyčky dorážel pravačkou vedle. Samostatnou kapitolou byly naše trestňáky. To je celkem nálož se na ně koukat. Takový signály jen tak nenatrénuješ. Nejdřív Důsa přistrčil Tomášovi lehce míč doprava, aby ve finále "střelec" vymetl pavučinu v ochranné síti. Další provedení bylo taky nepřehlédnutelné a Hnáťas v roli nahrávače dostal Důsu do neřešitelných kliček. Čas však nekompromisně krájel zápas a jedna z posledních šancí se zrodila po Kanonýrově úprku po pravé straně. Samotné zakončení nám ale radost nezpůsobilo a na spadnutí tak byla porážka. Jenže rychle rozehraný a hlavně dlouhý Důsův aut našel nalevo rozběhnutého Čemáka, který utekl všem a přesnou zpětnou nahrávkou našel rozběhnutého Hnáťase, který bombou nedal nikomu šanci. Kanonýr se sice ještě po zápase domáhal uznání za odclonění obránce, ale pravda je taková, že měl co dělat s tím, aby se ubrzdil. Těžko si na tenhle zápas po čase vzpomeneme (i když je zachycen v galerii), protože se v něm neudálo nic světoborného. Nikdo se nezranil ani nepopral a všeobecně panovala slušnost a ohleduplnost a výsledek 1:1 jsme přeci zažili už 26krát. Komentář rozhodčího: Utkání slušné úrovně. první poločas skončil bez branek. Hned po změně stran se Old Mosquitos ujali vedení. Když už to vypadalo na výhru, hráči AC Party vyrovnali a tak došlo na dělbu bodů. Nej hráč: P.Hazuka.

Pražačka 3 (26.4.2009 17:30 hodin)

5.kolo LETŇANY BD - AC PARTA 1:3 (0:0)


AC Parta: Tichý - Zelenka, Hazuka(C), Zimovčák, P.Csémi, Laštovička, M.Csémi, Smola, Palla, Suchopár.
BD Letňany: Š.Ungvari, T.Šoltys, P.Mišoň, P.Laštovička, V.Kverka, J.Srazil, M.Pácha
gólovali : 33' P. Laštovička - 35' P. Suchopár, 55' a 59' D. Palla
UŽ ZASE VÍME, CO JE RADOST...a to nejen z dobrého fotbalu, ale hlavně z výsledku. Dneska jsme konečně ukončili dlouhou šňůru 10ti zápasů bez vítězství a zaslouženě bodovali naplno. Na zápas samotný nás dorazilo jako much a byl to jeden z důvodů, proč Letňany tahaly za kratší konec. Při dlouhodobé absenci našich tvůrců hry (Pavel a nově Důsa) jsme se ocitli na hranici koukatelnosti, nemluvě o účelnosti a nebezpečnosti. Proto jsme velmi uvítali pomoc Davida P., který dokázal zažehnout naše doutnající svíčky a rázem bylo všechno jinak. Po dvouzápasové pauze si znovu obul kopky Zelí a právě on mohl v úvodu po Zdendově přihrávce otevřít skóre, ale důraz byl v tu chvíli jinde. První půlka byla vyrovnaná, chvílemi dost hecnutá (zbytečně) a BD (asi Bytové Družstvo?) dokázalo kousat. Tvrdší hru tělem uměli použít, i nějakou tu ránu rozdat, škoda jen, že ji neuměli i přijmout. Jejich věčné plakání a naříkání (ne všichni) bylo chvílemi až úsměvné. Davidova rychlá hra jim dělala velké starosti a kdyby byl rozhodčí ochoten trestat kartami, dost možná by nedohráli komplet. Bez gólů se tedy měnily strany a všechno podstatné se mělo teprve stát. Do té už nastoupil Pavel, který se původně přišel jen podívat, ale předváděná hra ho převlíkla do dresu. Ani tentokrát jsme neporušili naši tradici a pustili soupeře do vedení. Po rohu zleva si Standa nepohlídal "svého" hráče a ten se hlavou prosadil. Ne však nadlouho, protože z našich rychlých a pohledných akcí se zákonitě muselo něco urodit. A sklizeň se dnes povedla. Několikrát jsme ještě vyprášili ochrannou siť za brankou a pak to začalo padat. Honza našel nalevo Zdendu, který mu vracel zpátky na střelu, ale míč se dostal k Pavlovi a bylo srovnáno. V tu dobu se velmi dařilo útoku a i Čemák mohl figurovat v zápise, kdyby pálil z první. Místo toho volil kliku na střed a bylo po šanci. Po další Pavlově střele zvonila tyč a nikdo z nás nechtěl dopustit další remízování. Soupeř si dokázal přihrát do šancí, ale víc než jeden zásah jsme mu nepovolili. I jedna jeho střela rozezněla naši konstrukci. Druhý náš zásah padnul po Davidově výstavní střele z přímáku skoro z půlky. Obstřelená zeď a gólmanovy dudy. To byly hlavní aspekty našeho vedení. Další náš přímák, který měl pozměnit dílčí stav si vyzkoušel Pavel a trefil tak, že odpajdal za čáru a zbytek dosledoval z lajny. Jak se blížil konec začali kluci z Letňan hodně riskovat a i brankář opustil své území, jenže my jsme této skutečnosti čelili s "přehledem" a kdyby se ujal jeden z dalekonosných pokusů do prázdné, mohlo být hotovo. Ani Zdenda, ani Čemák však nesrovnali mířidla dostatečně přesně (vono vopravdu foukalo). Dosavadní Parťanské zkušenosti nás stále udržovaly ve střehu, neboť pamatujeme mnoho takovýchto zápasů, které na poslední chvíli kiksnuly. Ale pak uzrála rozhodující akce, když Čemák zakombinoval s Davidem a třetí fík byl podtržen. Nastávající všeobecná snaha už nic nepřinesla a my tak udělali důležitý krok k nápravě pošramocené reputace. Nově zřízené posezení v areálu bylo svědkem jakéhosi zabumbání, které ještě zakončil Zelí s Pavlem na Palmovce při dobrých Svijanech. Komentář rozhodčího: Hosté o svém zaslouženém vítězství rozhodli až v závěru. Nej hráč: J. Prokop.

Pražačka 3 (3.5.2009 17:30 hodin)

6.kolo AC PARTA - AFC NOTORAX 1:1 (0:1)


AC Parta: Tichý - Hazuka(C), Zimovčák, P.Csémi, Laštovička, M.Csémi, Smola, Hnátek.
AFC Notorax: O.Turek, J.Rožnovský, P.Kunst, M.Pěchota, M.Nesměrák, T.Kro, P.Kuna
gólovali : 52' P. Hazuka - 4' M. Pěchota
NEMUSÍ PRŠET, STAČÍ KDYŽ KAPE. Nevím, jestli má někdo v Hanspaulce po šesti kolech na kontě čtyři plichty a z toho hned tři 1:1, proto nás tato skutečnost může v tomto směru pasovat do role přeborníků. Chybí nám klasický střelec a tak jsou zásahy rovnoměrně rozděleny mezi celou tlupu nastupujících. Ještě před výkopem se musel řešit problém rozhodčího, jelikož delegovaní z vedoucího týmu 5.F ligy FC Pajzovna se na to vykvajzli?!! A tak se role arbitra ujal dnes pouze přihlížející Zelí, který hned v úvodu všechny upozornil, že hvízdne pouze třikrát. Začátek, půlku a konec. To si naštěstí vzali všichni ostatní k srdci a zápas proběhl naprosto v pohodě a bez debat snad i proto, že jsme se s klukama v modrobílém potkali už počtvrtý. Začalo to jako vždy a už od 4. minuty jsme prohrávali a to tak, že se obrana seběhla napravo za balónem jako slepice na zob a nechala dostatek času volnému hráči vlevo, který s přehledem obstřelil Jardu na vzdálenější tyč. Tomuto okamžiku však předcházela velká Hnáťasova šance, která jen potvrdila známé nedáš-dostaneš. Tradice tedy byla zachována a teď co s tím? AFC o sobě dobře věděli a dokázali si přihrát, z čehož pramenily i další šance. Po dalším našem zaváhání běželi dokonce dva na gólmana, ale zakončení se velmi podobalo těm našim. Další šance se pak neujala a kdybychom v tu dobu prohrávali o 3 branky, asi by se nikdo nedivil. Notorax jsme zřejmě zaskočili svou nepřesnou kombinací, takže sám několikrát oplatil stejnou mincí. Jako dárci autů pak spolehlivě zafungovali Stenly s Obranářem, když prvně jmenovaný přecenil kolegovy sprinterské možnosti. Jenže i my měli něco v zásobě a zejména rány Zdendy a Čemáka si říkaly o zápis a ani následná možnost Hnáťase nic nezměnila. Pak se ale naše hra proměnila v chaos a málokdo věděl, kde a hlavně co má hrát. Posty se porůznu proházely a jen díky vůli jsme půlku nějak dokopali. Chyběl zase střed pole a tak bylo jen málo šancí, jak soupeře potrápit. Ten se naopak byl schopen dostat k nám a několikrát musel Jarda vytáhnout zákrok z kategorie zázračných. Zejména pak robinzonáda v jeho věku a podání stála za opáčko. Jak se přerušilo, tak se i navázalo a bojovnost od nás a větší fotbalovost soupeře si měly ještě 30 minut co říct. Zatímco na sousedních hřištích se jásalo vo 106, na "Pé trojce" se schylovalo k dramatu, který se dal tušit už od začátku. Aby se mohlo z našich nákopů něco urodit, musel se Obranář (pokolikáté už) proměnit na Kanonýra a na soupeřově vápně dát soupeři poznat důležitost svých kilogramů, protože Mára se od urostlých zadáků odrážel jako stejně nabité elektrony. I když je ta tam schopnost vykouzlit rychlou kličku a zahrát na dudy, přeci jen se tento tah ukázal jako rozhodující. Ne vždy našel náš výkop ideální směr a zpracování si vyžadovalo práci přesčas, přesto se to jednou ujalo. Jarda překopnul až na vápno, kde Kanonýr svedl úspěšný souboj a přeloboval gólmana. Znovu jsme tedy loupili na poslední chvíli a zachraňovali alespoň bod. Ten bude na konci hodně znamenat, jako ostatně každý. Od této chvíle jsme se logicky zaměřili více na obranu. Závěrečná série rohů, při niž nám Notorax zavřel vrátka za dvorku (vápna) nás do sedla nemohla vyšvihnout, ale nakonec jsme se mohli naplno radovat, kdyby zhruba minutu před koncem Čemák přesně zacílil. To se nestalo a zápis tak mohl putovat do schránky. K těm světlejším okamžikům patřil výkon rozhodčího, který držel opratě zápasu pevně v rukou a nezanedbatelnou měrou tak přispěl k celkovému obrazu šestého klání, nehledě na finanční příspěvek do klubové kasy. Komentář rozhodčího: Zápas mohl skončit jakkoliv, ale pro Partu mluvilo tradiční jarní štěstí s již čtvrtou remízou. Delegovaní rozhodčí se nedostavili a díky oběma týmům nebylo skoro co pískat.

Meteor 8 (10.5.2009 18:45 hodin)

7.kolo FC HATTRICK PROSEK - AC PARTA 2:1 (1:1)


AC Parta: Tichý - Zelenka, Hazuka(C), Zimovčák, P.Csémi, M.Csémi, Palla, Hnátek.
FC Hattrick Prosek: M.Jirák, J.Brčák, M.Bořil, M.Bořil, J.Březina, M.Dařílek, P.Honka, M.Petrásek, P.Škobis
gólovali : 30' M. Dařílek, 52' J. Březina - 2' D. Palla
NA "LETIŠTI" METEORU JSME TO NEZVLÁDLI... a to i přesto, že jsme šli na jaře poprvé v zápase do vedení. Jiný čas a jiné hřiště, které svými rozměry moc nevyhovuje neběhavým týmům nás mělo posadit do klidu středu tabulky a bez větších nervů udolat jaro ke vší spokojenosti. Bohužel se tak nestalo a drama o sedmý schůdek pokračuje dál. Samotný zápas měl předehru v podobě "voňavých" kabin, které velmi připomínaly opičí pavilón v největší formě!! Ten jakoby předznamenal naši pozdější formu na hřišti, i když začátek se nám podařil. Po Davidově samostatné akci a uvolnění na středu si jeho rána našla cestu k tyči a zdálo se, že dneska bychom mohli něco dokázat. Zanedlouho poté našel Hnáťas napravo Zelího, ten se zpětnou kličkou uvolnil přes obránce, ale jeho levačka nastřelila pouze gólmana. Chtěli jsme držet určitý styl a před zápasem se na něm i domluvili, ale jak už to tak bývá, vše bylo jinak. Při neúčasti takřka celé obrany si dozadu vlezl Obranář se Zelím a tak to mělo i zůstat. Jenže časem se na post posledního stáhnul David a to oslabilo naši ofenzívu. Soupeř vycítil šanci a začal poměrně často střílet ze střední vzdálenosti. Několikrát Jarda zachraňoval reflexem, protože přesnost Proseckých střel byla značná. Naopak náš střelecký arzenál by se dal naložit na vůz náčelníka Bílého bůvola, kde by našel sobě rovné. Párkrát se balón proletěl mezi větvemi, několikrát ohrozil letitou omítku dvoupatrových kabin a když už se vešel do sítě, tak jen do ochranné. Půlka se kvapem blížila a my místo toho, abychom využilo rozměrnost tohoto placu a více si pomohli v mezihře, začali jsme produkovat styl dlouhých balónů a tím tak Hattricku naservíroval vyrovnávací gól, který přišel z nevinného rohu jen pár vteřin před poločasovým hvizdem. Soupeř si naběhnul na přední tyč do vápna a šťastnou tečí zakončil. Nepříjemný okamžik. Po změně stran to bylo asi takhle. Všichni hráli všude, někdo tam a někdo támhle, ale hlavně jsme totálně vyklidili ten veliký střed pole. To byla chyba, která nás nakonec připravila alespoň o bod. Stylem 2 obránci a 3 útočníci jsme nemohli dokázat nic jiného, než nabízet Proseku jeden brejk za druhým a když se k tomu ještě přidalo nešikovné zpracování míče, bylo na trest zaděláno. Leckdy jsme zbytečně zbrkle zakončovali (s výše zmíněným úspěchem) a tak to vypadalo, že gólmana domácích vyplácí pracák Prahy 9. Postupně se dopředu hrnuli všichni s tím, že tady přeci neztratíme, jenže on podzim není jaro a trpělivá hra Hattricku se vyplatila. Po faulu na pravé straně jsme dostali ránu do vazu. Tříčlenná zeď sice první střelu zblokovala, ale míč zůstal v ní. Nikdo ze "zedníků" ho nedokázal odpálit do pryč a tak se druhý pokus ujal. Nemnoho času zbylo na srovnání a následně i nemnoho možností jsme si do konce připravili, jestli vůbec nějakou. A tak si připisujeme druhou jarní porážku, za kterou si můžeme hlavně sami. Ještě nás čekala pachová prověrka cestou do sprch (tady by snad opravdu i starý fusekle stály v pozoru) a dvěma Gambáčky v Stejskalový jsme zakončili neděli. Budiž nám malou útěchou, že i Sparta dnes prohrála stejnou cifrou s posledním Zlínem a stejně tak i Rusáci porazili ve finále MS Kanadu. Kromě bodové ztráty pak ještě evidujeme další personální újmu, když si Legenda neporadila s rychlou jízdou na kole a vyzvala na souboj statný strom v Prokopáku. Výsledek je snadno tipovatelný a bolest zřejmě ukrutná.. ale zase bude dobře. Komentář rozhodčího: Velmi vyrovnané utkání. V prvním poločase měli hosté mírnou převahu, ale ve druhém poločase se jakoby vytratili, domácí zvýšili tempo a výsledkem bylo vstřelení 2 gólů a otočení zápasu. V závěru mohl kapitán hostů vyrovnat. Ve vyložené pozici přestřelil branku. Nej hráč: J. Prokop.

Pražačka 3 (17.5.2009 17:30 hodin)

8.kolo TUS PELOTAS - AC PARTA 3:2 (1:1)


AC Parta: Tichý - Hazuka(C), Zimovčák, P.Csémi, M.Csémi, Smola, Hnátek.
Tus Pelotas: J.Bertolino, L.Waldmann, J.Avila Selva, P.Berreur, R.Macidlowski, C.Memis, M.Midyat, C.Molina Tello, O.Stashok
gólovali : 19' a 42' J. Bertolino, 44' M. Midyat, 59' vlastní - 26' M. Csémi
KOTNÍKY JSOU UŽ NAMOČENÉ. Tak jsme si připravili slušnej nervák. Zbytek sezóny musí být z kategorie zázraků, ale ty nás moc často nenavštěvují. Parta borců, která se pokusila plavat proti proudu sice neskýtala mnoho možností na rozšíření počtu vítězství, i když se dozajista snažila, ale všudypřítomný nepořádek ve hře a alternování všech za každého nám nesvědčí. Nedisciplína a hurá styl jen těžko přinese úspěch proti chytře hrajícím mančaftům, ostatně tato vlastnost byla vždy hlavně naší předností. Kam se poděla? Je nejvyšší čas jí najít a oprášit a v plné síle jí aplikovat už příští týden. Slovy klasiků Led Zeppelin "Song remains of the same" jsme začali i tento květnový podnik a vylovili první kousek ze sítě (naší). Rychle prostrčený míč mezi dvěma a tvrdá pecka pod klacek, to byla vizitka Tos Pelotas, kteří jsou kosmopolitním seskupením vyšších sportovců a ti si proti nám věděli rady. Cizojazyčné invektivy spíše odrovnávaly náš způsob boje a v poslední době častým dohadováním na place si radost z pohybu moc nedopřejeme. Soupeř měl více ze hry a rozdíl ve spolupráci byl dost viditelný. Přesto se nám podařilo do půlky vyrovnat, když Zdenda vystřeli k pravé tyči a mladý Marek svým první gólem v "parťanské" kariéře dorazil do klece, čímž stanovil poločasová numera. Jak bývá naší zvykem, inkasujeme často brzo po změně stran a na to jsme si dali tentokrát pozor, jenže větší síla soupeře se dřív či později musela projevit a my mu k tomu svými chybami notně dopomohli. Stalo se to, že odskočil na rozdíl dvou branek a to ještě Jarda spoustu šancí pochytal. Byl z nás jediný, kdo měl svůj den. Druhý gól do naší sítě padl po soupeřově rohu, kdy se opět prosadila nedůslednost ve vápně. Za tohoto stavu jsme si vytvořili velmi slibnou šanci dvojicí Mára - Hnáťas. Dobře si spolu narazili přes jednoho obránce a následné Petrově ráně stálo bohužel v cestě do sítě gólmanovo koleno. Zanedlouho poté se třepetalo u nás po Obranářově chybě, kdy nechal střelci dost času na zakončení. Zoufalý boj o úspěch přinesl ovoce zhruba 5 minut před koncem. Hnáťas zprava vhodil aut do vápna na Máru, ale vysoký zadák nedal vlastnímu brankáři šanci, když temenem lehce přizvednul míč. To bylo z naší strany vše, co jsme mohli ochozům nabídnout. Přihlížející Důsa jen konstatoval, že jsme si skoro vůbec nepřihráli a i vzhledem k tomu je k nám výsledek milosrdný. Necháváme soupeřům hodně místa na zpracování a následné rozehrání. Ti nás naopak nepustí skoro k ničemu a my si s tím neumíme poradit. Snad i proto vzplanuly zbytečně nervózní emoce, které zcela jistě nepřinesou žádnou pozitivní změnu, ba naopak. Teď už jde ale veškerá sranda stranou a nastává realita povinných bodů. Ač jsme se tomuto chtěli vyvarovat, je to tady. Recept je již napsán a zbývá tedy vyzvednout lék a vmasírovat ho pod rudé dresy. Za čtrnáct dní nás čeká Plešivec, kde můžeme vše v klidu rozebrat. Komentář rozhodčího: Pěkné utkání, odehrané v duchu fair-play. Dobrá kombinace domácích dávala mnoho příležitostí ke vstřelení gólu. Zde mohou hosté děkovat svému brankáři, že výsledek nebyl rozdílem třídy. Zasloužená výhra Tus Pelotas. Nej hráč: M. Csémi.

Pražačka 2 (24.5.2009 17:30 hodin)

9.kolo AC PARTA - FC SOCIAL MEMBERS 3:2 (1:0)


AC Parta: Tichý - Zelenka, Zimovčák(C), P.Csémi, M.Csémi, Smola, Hnátek, Palla, Suchopár.
FC Social Members: M.Beran, M.Holub, J.Beran, C.El-Moussawi, J.Havlík, P.Klíma, T.Novák, I.Suchý, F.Svoboda
gólovali : 2' a 41' D.Palla, 39' P.Hnátek - 36' a 58' . J. Havlík
DRUHÁ VÝHRA NÁS POVYTÁHLA Z BAHNA. Ještě je potřeba udělat jeden krok k definitivě a ten na nás čeká za čtrnáct dní po Plešivci. Vykročení se však podařilo, ale vůbec to nebylo jednoduché. Poměrně silná sestava měla s větší jistotou zajistit oba body, zejména když soupeř nebyl v první půlce (až na jedinou šanci) prakticky nebezpečný. Za to to byla šance stoprocentní, kterou na poslední chvíli uhasil skluzem Hnáťas. Tím, že jsme měli jen dva beky, bylo nutné zajistit zadek více a tak se dozadu stáhnul Zdenda (ozdobený kapitánskou páskou) a posléze i Pavel. Jenže zmatků v obraně jsme se nevyvarovali a jen díky neschopnosti "Sociálů" se k nám dostat na dostřel se nic vážnějšího nepřihodilo. My naopak spálili slibné i dobré i stoprocentní možnosti, které by se měly zaznamenávat do zápisů. Po rychlé rozehrávce od brány si na Pavlovu nalejvárnu do vápna naběhnul Zelí, jenže v koncovce se projevil jako nemehlo. Tutovku pak měl na noze Pavel, který po Čemákově křižné přihrávce nepřehodil padajícího gólmana. Poté znovu dobře z voleje zaměřil Pavel, jenže rukavice se najednou objevily a čarovaly. Další, komu se nepodařilo nakousnout skóre byl sám Čemák, který po Zelího nahrávce odřel zleva vnější konstrukci. Celý první poločas jsme byli aktivnější a nakonec se ujala až Davidova rána, když se rychle uvolnil přes obránce. Půlku zakončila po hříchu jediná, již zmíněná, šance Members. Několik chyb jsme sice udělali a hráče se snažili včas dojíždět, jenže vono to vždycky nevyjde a podobná situace nastala při vyrovnávacím zásahu. Více času na hranici vápna stačilo k tomu, aby si přihrávka přes vápno našla střelce. Sakra, už zase!! Jeden bod dneska nic neřeší a všichni jsme věděli, že na to máme. Moc nestřílíme, snad proto, že to moc neumíme. Jen David se dokáže trefit z dálky, ale po přímáku (kdyby zaměřil borce ve zdi) by dozajista potrefený nedohrál. Rána se tak tak vešla do sítě za bránou. Pomalu se začal projevovat náš hlad po dalším zásahu a ten byl opravdu povedený. Pavel rozehrál přímák doleva na volně stojícího Čemáka u lajny a ten z první gólově namazal Hnáťasovi do vápna. Zanedlouho poté ještě Mára orazítkoval levou tyč. Furt jsme ale museli myslet obranu a v tom jsme v druhé půlce obstáli, i když jsme dvakrát inkasovali. Hlavně proto, že se Members celkem zvedli a nechtěli prodat kůži tak lacino. Jejich snaha však dostala další ránu do vazu po tvrdé Davidově střele k pravé tyči. Slušný náskok do závěru zápasu. Důležitost těchto bodů byla všem jasná a tak jsme se trochu víc zatáhli. Více se i diskutovalo (dle mého zbytečně) a soustředění na hru si musí vybrat svou daň. Těsně před koncem jsme nezvládli roh, když na přední tyči chyběl náš hráč. Myslím, že to nebyl hlavní důvod inkasování. Byla to hlavně chaotická reakce na "nestandardní" postavení hráčů, kterou by mužstvo našich zkušeností mělo zvládat. Rychle rozehraný roh do vápna tečoval na jeho hranici Zdenda a na balón se vrhnul Jarda, který se srazil se Zelím. Jediný hostující střelec pak z otočky zamířil do vinglu. Soupeřova naděje na zvrat však záhy pohasnula, když se ozvala píšťalka. Čísla mohla být sice výraznější a vše tomu i nasvědčovalo, ale bereme dva body a dostali jsme pod sebe tým, s kterým se pereme o bytí či nebytí v sedmičce a to se právě dneska sakra počítá. Komentář rozhodčího: Utkání by slušela vyšší liga a zápas o postup, než sedmička a boj o záchranu. Velmi povedený a férově hraný zápas. Nej hráč: J. Prokop.

Pražačka 1 (7.6.2009 17:30 hodin)

10.kolo AC GUINNESS - AC PARTA 2:3 (0:1)


AC Parta: Tichý - Zelenka(C), Zimovčák, P.Csémi, M.Csémi, Hnátek, P.Suchopár, J.Suchopár.
AC Guiness: T.Rakušan, M.Vodňaruk, M.Klinka, T.Klinka, J.Koukal, M.Lerche, I.Měšťánek, M.Musílek, J.Tomaier, J.Zelenka
gólovali : 56' T. Rakušan, 58' M. Musílek - 22' P. Hnátek, 46' a 53' P. Csémi
NEBYLO LEHKO, ALE UŽ JE DOBŘE. K předposlednímu zápasu jara jsme nastupovali s tím, že jedině výhra nám zajistí setrvání v sedmičce i na podzim. AC Guinness nastoupil v červených dresech a i když byl rozdíl vzájemných barev hodně markantní (viz. foto), trval na převlečení hostů. Tím jakoby předepsal svůj osud a nás odhalil v ústrojové nekázni, neboť druhou sadu měl připravenou jen Zelí a jeden z nás. Ve strakatém jsme tak rozehráli utkání dvou zachraňujících se týmů a mírná nervozita byla logicky všudypřítomná, hlavně na straně domácích. Ti na nás ztráceli 3 body a jejich případný úspěch mohl ještě vykřesat nějakou tu teoretickou naději. Od prvního doteku s míčem bylo vidět, že se Guinness bude tlačit dopředu a naše obrana bez obránců si zřejmě dost zakope. Ale ono to nebylo zas tak hrozné, zejména když jsme několikrát zahrozili rychlými brejky a soupeř poznal, že musí myslet i na hru dozadu. Poprvé za Partu nastoupil mladý Kuba Suchopár a vytvořil tak druhou dvojici táta-syn po již ostřílených P. a M. Čemácích. A byli to právě tátové, kteří poprvé vážně zahrozili, když Pavel našel Petra a ten z otočky jen nastřelil gólmana. Varování bylo na světě. Zbytečně jsme vzadu nic nevymýšleli, i když si jeden z nás několikrát rozverně zakličkoval a Zelího nahrávka nebyla z nejpřesnějších, přesto jsme vždy včas uhasili a posléze šli i do zaslouženého vedení. Sice se nehrál bůhví jakej fotbal, ale účel ten den světil a po krásné kombinaci P. Čemák-Pavel se trefil počtvrté v sezóně Hnáťas z poměrně ostrého úhlu zleva. Bylo znát, že máme v řadách mladší dorost a Kuba dokazoval, že se fotbalu už nějaký ten pátek věnuje. Oba mladíci nejsou (ani nemohou) líní na krok a Márova dotěrná hra začíná být pro soupeře nepříjemná. To jsou atributy, které potřebujeme. Půlka tedy skončila lépe pro nás s tím, že musíme i v druhé držet zvolený styl. Pokrývat každý svého hráče a to se nám víceméně dařilo. Guinness byl nebezpečný hlavně při standartkách a hru si uměl zorganizovat, ale Jarda několik ran pochytal a zbytek jsme odráželi. Dokázali si rychle přihrát i uvolnit, ale to je málo. Několik neodpískaných "faulů" na obě strany jen přililo benzínu do ohně a najednou svítily oči rudě. Ne však dlouho. Nejdřív ještě Mára sám proti gólmanovi střelou neuspěl, ale pak dostal Čemák balón vlevo do tahu a křižně zavěsil. Vůbec jsme byli dopředu hodně nebezpeční, snad i proto, že byl střed hřiště poměrně zahuštěný a podpora útoku byla dostatečná. Párkrát jsme šli do přečíslení a při konečné fázi to byla otázka spíše smůly než neumu. Jednu střelu dokonce vyrážel gólman zázračně. Třetí zásah padnul znovu z brejku, když Kuba vybojoval na středu balón a poslal Čemáka do samostatného náběhu. Ten si se šancí blafákem doprava poradil a od horní tyče rozvlnil. Spokojenost se usadila v našich hlavách a myšlenka, že se už nemůže nic stát nás málem přešla draho. Snížení přišlo z rohu od nepokrytého hráče a nepovedená hlavička se dokutálela za Jardu. O něco později vznikl zmatek ve vápně a taková střela zprava skoro z brankové čáry znamenala vrácení Guinnessu do hry. To bylo naštěstí opravdu vše, co jsme soupeři dovolili a jak konstatoval Pavel: "To jsme my, ale bylo to pro tribuny". Všem nezúčastněným jsme poslali dobré zprávy a po zralém uvážení přihlásili jednodenní turnaj v Kosoři na 27.června. Komentář rozhodčího: Vyhrál tým spoléhající na brejky. Hráčů Guinnessu bylo více, byli i lepší, ale neproměňovali šance.

Pražačka 1 (21.6.2009 18:45 hodin)

11.kolo AC PARTA - ATOMOVÝ VEVERKY 0:3 (0:1)


AC Parta: Tichý - Zelenka(C), Zimovčák, P.Csémi, M.Csémi, Smola, P.Suchopár, J.Suchopár.
Atomový veverky: R.Čech, M.Slezák, J.Houška, R.Husek, V.Máchal, M.Peprný, O.Rýgl, J.Sládek, M.Sládek, M.Šnajdar
gólovali : 2' V. Máchal, 37' a 56' M. Šnajdar
TŘI OŘÍŠKY PRO VEVERKY. S jedinou změnou v sestavě jsme odehráli poslední jarní zápas a bylo znát, že jde "pouze" o dobré jméno mančaftu, které si dnešní vítěz alespoň přes léto více nablejská. Oba týmy měly jistotu zachování stávajících pozic i pro podzim a proto nebyl důvod se zbytečně pokopávat, hádat či jiným způsobem život sobě znepříjemňovat. Přesto jsme si všichni přišli utkání užít a konečný výsledek je jen odrazem našeho celosezónního putování tabulkou. Je první letní den a mikina na těle není žádnou ostudou. Staropramen neplní svou osvěžující funkci, spíše zebe v rukou a my po několika minutách hry zalovili v naší síti, protože slušná rozebíračka a následná střela k tyči si to zasloužily. Pak nastalo to, co se dalo čekat. Celkem slušný oboustranný fotbal, ovšem s naší slabší obranou. Veverky dokázaly poměrně přesně najít své spoluhráče, a to i dlouhými nákopy, takže balóny lítaly nad našimi hlavami k veliké radosti útočících hráčů. Svou chytrou hrou, která byla založena na včasném obsazování nám nedovolovali moc kombinačních akcí a tak jsme většinou ztroskotali na urostlých zadácích a ti svou práci dobře znali. Zvláště když byl váhový poměr k našim hrotům nemilosrdný. I my ale dokázali zahrozit, ale netrefovali jsme branku. V tom byl zásadní rozdíl mezi oběma týmy, protože Jarda držel naše šance dlouho nad vodou. V pěkném palebném postavení se objevil Pavel, když se před ním obrana nepochopitelně stahovala, ale handicapovaná pravá noha není ještě dostatečně připravena, aby z těchto pozic trhala. Soupeř se při našich výpadech vždy stačil v dostatečném počtu vrátit a při rozehrávce si dobře obsadil vlastní polovinu. Taky jsme tak hrávali (ani nevím, proč už nehrajeme) a přinášelo to výsledky. Teď jsme na vlastní kůži poznali, jak je to nepříjemné a těžké se proti tomu prosadit. Za celou první půlku jsme snad jen jednou trefili bránu, jinak to lítalo Pánu Bohu do oken. Po obrátce jsme se pokoušeli o jiný průběh dosavadní hry a vypadalo to, že se možná něco ujme. Čemákovy střely měly razanci i směr, ale když už letěly do brány, tak se ukázal v dobrém světle "atomový" gólman. Jednou dokonce zvonila i tyč. K přesnému zakončení se dostal i Stenly, ale ani jeho snaha nepřinesla ovoce. Naopak po spíše obranném odkopu si našel balón svého chlapa a ten s neuvěřitelnou dávkou štěstí zpracoval tak neočekávaně, že Jarda padal zbytečně napravo a pohroma přešla zleva. To byl rozhodující okamžik zápasu. Sice jsme se i nadále snažili, ale byla to taková otřepaná píseň. Zkrátka na víc to dneska nebylo a třetí gól po rychle rozehraném rohu, kdy jeden z nás stál, na Jardovo přání, zase zbytečně u tyče jen dokreslil prozatímní chaos v naší obranné hře. Nějaká ta šance se nám naskytla po přímých kopech, ale pokaždé jsme trefili zeď a ne vždy se právě takto muselo zahrávat. Z rohu jsme si vytvořili asi jedinou možnost, když Čemák propálil míč vápnem, ale nabíhajícímu Zelímu chyběl krok. Jeden z nás se odnaučil střílet banány a 10 zápasů v řadě si ani neškrtnul...a dneska mohl. Tak tedy skončil i ten poslední díl s tím, že jako jediný zůstal bez vstřelené branky. Pozitivní naopak bylo, že jsme se v tento den sešli skoro všichni (kromě Petra Hnátka), i když Legenda, Důsa a Obranář pouze přihlíželi. Komentář rozhodčího: Poklidné utkání průměrné úrovně. Atomový veverky se hned v úvodu ujaly vedení, které po přestávce navýšily a dotáhly zápas do vítězného konce. Nej hráč: J.Tichý.


Zpět na obsah | Zpět na hlavní nabídku