acparta


Přejdi na obsah

Hlavní nabídka:


Čtení P2009

Hanspaulka > Podzim > 2009 - 7.J


1.kolo
Beerchester Unt. 0:1
2.kolo FC Blueghost 6:3
3.kolo City Lhotka 2:3


4.kolo
Cosmetic 0:6
5.kolo Hattrick Prosek 0:4
6.kolo Květák 1:2


7.kolo
Levá fuska 2:1
8.kolo 1.FC Žaves 3:0
9.kolo Real Kamýk 2:2


10.kolo
Beach Attack 1:4
11.kolo Bur. Dortšpunt B 6:0

Pražačka 1 (6.9.2009 16:15 hodin)

1.kolo BEERCHESTER UNITED - AC PARTA 1:0 (0:0)


AC Parta: Tichý - Zelenka, Hazuka, Smola, P.Suchopár, P.Csémi, Dusil, Zimovčák(C), Hnátek, M.Csémi, Laštovička, J.Suchopár.
Beerchester United: L. Pilař, M. Čanecký, T. Dostál, F. Kylar, I. Míča, M. Přikryl, M. Žalud
gólovali : 60´ M. Žalud
KNOCK OUT V POSLEDNÍ MINUTĚ. To, že první představení bude zapeklité se dalo vytušit už při ohláškách všech příchozích. Po dlouhé době se nemusela řešit žádná omluvenka, což je na jednu stranu oproti jaru podstatná změna, ale na druhé straně to naší hře moc neprospělo. Více než na výsledek jsme se soustředili na poctivé střídání a to ve finále znamenalo, že se na pažitu několikrát poskládaly sestavy, které nemohly dostat tým do potřebného tempa, natož pak sehrát rozhodující okamžiky zápasu. Beerchester proti nám postavil sedm lidí, i když výkop zažil jen půltucet. Teoreticky bychom tedy měli soupeře uštvat, ale všichni ti, co tohle kopou vědí o čem je řeč. Celá první půlka se nesla v duchu hledání stylu a způsobu hry, který by měl fungovat po celý podzim, takže šance se rodily hodně kostrbatě. Nikomu nelze upřít snahu, ale nesehranost a málo nápadu v kombinacích si zákonitě vybíralo svou daň, takže až na několik možností, či spíše pološancí se nedělo prakticky nic. Ani soupeř toho dopředu moc nepředvedl a jeho nakopávaná rozehrávka od brány se až na výjimky opakovala po celou dobu zápasu. Zkrátka si s tím nedělali žádnou těžkou hlavu. O naše střely se hlavně staral Čemák, který se zbytečně nepouštěl o strkec až do prázdný a několikrát jí tam máznul. Důraz předvedl i Hnáťas a i jeho střela mohla být nebezpečná kdyby..Tuším, že jsme i orazítkovali tyč. V pauze jsme si pak upřesnili systém obměňování borců na hřišti, který vzal samozřejmě hned po několika minutách za své. Obraz hry byl stále nejasný a rozmazaný. Pár náznaků solidní akce bylo vidět po Zdendových výletech na levé straně, ale snaha o zdolání cíle končila vždy pod vrcholem. Souhra rodiny Suchopárových zapadla do šedi celého našeho vystoupení a obranná činnost by si měla vydobýt u soupeřů většího respektu. Necháváme moc času na zpracování a ten pak doháníme za cenu zmatků a nervozity. I v druhé půlce jsme rozezvučeli konstrukci, ale to samé se podařilo i United a nebýt reflexivního Jardova zákroku, mohlo být hůře už dříve. V takto rozehrané partii, kdy se do poslední chvíle přetahujeme o výsledek by možná nebylo na škodu stáhnout hru na menší počet hráčů a vytvořit větší tlak. Zkušenosti na to máme a je jen na nás, zda je dokážeme uplatnit a prosadit. Už už to vypadalo na zaslouženou remízu, když při posledním soupeřově dalekonosném rozehrání k nám do vápna nechal Důsa letět míč do autu, ale ne tak jeho protihráč. Ani zřejmě nevěděl jak, ale jeho hlava přesně našla místo v naší kleci a bylo po srandě. Konečný hvizd po rozehrání nám už nedal žádnou možnost na nic. Beerchester nebyl dneska lepší, byl především šťastnější a to i po zápase v restaurantu, kdy v době našich posledních odchozích (Zelí, Pavel a Sigi) seděli kolem stolu všichni. Kdeže ty časy jsou. Nakonec jediným pozitivem zůstane společná fotka, kde jsme po dlouhé době komplet. Komentář rozhodčího: Utkání proběhlo v klidu, rozhodla krásná akce v závěru zápasu.

Pražačka 2 (13.9.2009 13:45 hodin)

2.kolo AC PARTA - FC BLUEGHOST CZ 6:3 (2:1)


AC Parta: Tichý - Zelenka, Hazuka, Smola, P.Suchopár, P.Csémi, Dusil, Zimovčák(C), M.Csémi.
FC Blueghost .cz: J. Němec, L. Pilka, M. Dytrych, V. Mravec, P. Nádvorník, V. Patočka, L. Svoboda, L. Všetička, J. Walter
gólovali : 2´Z. Zimovčák, 27´vlastní, 37´, 43´P. Csémi, 55´M. Csémi, 57´P. Suchopár - - 10´V. Mravec, 48´vlastní, 59´J. Walter
HRA SE DAŘILA A PADALY GÓLY. Oproti prvnímu kolu, kdy se oko diváka nemělo po celou dobu na čem popást se tentokrát ukázal náš styl jako vysoce účelný, efektivní i pohledný. Zredukovaná sestava si potykala s naivní hrou soupeře a to byly základní dva kameny, na kterých jsme vystavěly konečnou vítěznou pyramidu. Šest branek zase nedáváme tak často a to, že se tak stalo jde na vrub i málo důrazné obraně hostů, kteří nám dopřávali překvapivě mnoho místa na hru po zemi. Ta nás zdobila po celý průběh zápasu. Technicky dobře vybavený "Modrý" tým si uměl nahrát a rychlost mu nedělala problém, jenže Jarda měl svůj den (až na jednu výjimku) a ostatní měli směrem dopředu velké ambice. Povedl se nám rychlý začátek, když Pavel našel napravo Zdendu, který chtěl vybídnou osamoceného Zelího u levé tyče. Gólman jeho úmysl vystihnul, ale vyražený míč se od Zdendy přeci jen dostal do klece. Vyrovnání padlo po pěkné akci zprava kdy Obranář nedoskočil na odkopnutý centr a po přihrávce zprava přes vápno a následné ráně z hranice čtverce nám bylo smutno. Smůla pak potkala Zelího, který si zablokoval záda a dnešní radovánky dosledoval jako divák. To už se na "Ducha" valila druhá pohroma v podobě vlastního gólu. Několik šancí jsme nedotáhli a nechali tak vyniknout modrého čapáka. V druhém dějství se musela hra na Pé dvojce líbit, neboť v hlavní roli účinkoval fotbal. Rychlé přechody po levé straně, kde se dobře prosazoval zejména Zdenda dělaly soupeři problémy. Další gólovka se zrodila po rozebíračce a Čemákova střela si našla, s přispěním obránce cíl. Ten samý exekutor se prosadil i ve čtvrtém příspěvku, tentokrát však už čistým průstřelem. Tím, že jsme se soustředili hodně na ofenzívu, vznikla občas do našich obranných řad trhlina a tu dokázali "Modří" využít z rohového kopu, když si Jarda srazil sám centr do brány. Pořád ještě bylo dost času, abychom tento zápas propásli. Už párkrát se to i stalo, ale za všeobecnou aktivitu a přístup jsme se po zásluze odměnili dalšími úspěchy. Pavel zprava ideálně našel ve vápně volného Máru a v ten pádu rozezněl naše fanfáry popáté. Následovala přehlídka neproměněných možností, která už chvílemi připomínala ( z pohledu neschopnosti navršovat skóre) exhibici. Zase jsme to chtěli tahat až do prázdný. V závěrečném soupeřově tlaku nás několikrát podržel Jarda. Šestý příspěvek se vyklubal po Důsově přesném odkopu. Ten si našel na půlce Pavla, který si povodil obránce s gólmanem a dovršil půltucet. Snížení na rozdíl tří gólu přišlo po ráně, která prolítla celou obranou. Závěrečná akce, kdy jsme šli čtyři na jednoho jen dokazovala, že dobře mířená rána bez dlouhého přemýšlení má taky svůj smysl. Porazili jsme tedy soupeře proto, že jsme byli lepší a úspěšnější v koncovce. Hodně bylo znát, že při střídání nebyl zmatek, před kterým nás uchránil nehrající a z lajny dozorující Tomáš. Komentář rozhodčího: Zpočátku vyrovnaný zápas. Po změně stran měli více ze hry domácí a po zásluze vyhráli.

Pražačka 2 (20.9.2009 17:30 hodin)

3.kolo FC CITY LHOTKA - AC PARTA 3:2 (2:0)


AC Parta: Tichý - Hazuka, Smola, P.Suchopár, P.Csémi, Dusil, Zimovčák(C), M.Csémi.
FC City Lhotka: L. Vaněček, J. Lambert, T. Černý, M. Dědek, J. Horák, J. Kavan, D. Kubalík, O. Verner
gólovali : 15´J. Kavan, 29´ J. Horák, 40´ T. Černý - 44´ P.Csémi, 48´P. Hazuka
KULATINY BEZ ŠAMPUSU. Dneska jsme se přehoupli pře další milník naši historie. 300 zápasů v soutěži už je nějaká porce a dá-li bůh zdraví, štěstí a chuť, může se cifra i nadále přiměřeně navyšovat. Fakt, že je v sestavě stále šest zakládajících členů (z toho dva s přestávkou) ukazuje na nezměrnou věrnost Parťanské věci a neutuchající mladistvý elán pro sportovní hašteření. Tu a tam něco praskne či povolí nebo se zablokuje a pauza je hned vystavena, jako v dnešním případě Zelímu. Z diváka se však stal rozhodčím, když zaskočil za nezúčastněného arbitra (Alvarez D.C. 8.R liga), čímž nejen přispěl nějakou tou kačkou do fondu, ale kvalitním řízením zápasu podpořil herecký koncert obou mužstev. Byl to zápas dvou rozdílných poločasů, když čtyři z pěti branek padly směrem na Krejcárek. Začali jsme velmi aktivně a brzký roh byl vyústěním naší snahy. Jenže Lhotka oplácela stejnou mincí a obrany se tak musely mít na pozoru. Domácí uměli vystřelit ze střední vzdálenosti a to, že až do 15. minuty byly branky zazděné se dá přičíst delšímu oboustrannému zastřelování podpořené dobrými gólmanskými zákroky. První vyražená cihla z naší branky byla dílem srážky Pavla se Standou na levé straně. Ve snaze vyvézt míč po lajně se ten najednou ocitnul na vápně a rána z první si od tyče a Jardových zad našla cestu k domácímu štěstí. O vyrovnání si říkala Pavlova střela z přímého kopu, ale zvonilo (a to dost důrazně) pouze břevno. Další část nepovedené první půlky měla název Obranářova minela. Jako poslední chtěl zahrát něco na soupeřovy housle, jenže jeho záměr byl odhalen a posléze potrestán. Hra s nakopávanými balóny moc úspěchu nepřinášela, zvláště když se Mára bezmocně odrážel od zkušeně bránícího stopera. Proto rozehrávka na bližšího středa se zdála rozumnější, ale ta zas narážela na poměrně častou nepřesnost. Střed nám pracoval dobře a Čemákova střelecká nálada byla příkladná. Rodinná spolupráce mohla zafungovat v situaci, kdy Čemák táhnul akci zprava a mohl najít vlevo volného synátora. Zvolil bohužel střelu. Byly situace, kdy úspěch visel ve vzduchu, zvláště při kombinačním přečíslení nám chyběl onen pomyslný fous a tak se ve 40. minutě (k naší smůle) vlnilo za Jardou potřetí. Opět kiks a centr zprava s radostnou Lhoteckou tečkou. Přitom rozdíl mezi týmy byl jen v gólování, jenže "Vo tom to je". Nepříznivé skóre nás v druhé půlce nabudilo a s tím, že není co ztratit se pomalu schylovalo k obratu. Předzvěstí byl ještě nedotažený Zdendův náběh středem, který si říkal o pěkné bodýlko a pak jsme konečně udeřili. Vlevo se uvolnil Čemák a ač se mu znovu nabízel Mára, tentokrát zakončil sám a dobře. Do konce zbývalo ještě 16 minut. O čtyři minuty později jsme rozehráli přímák a po Důsově přiťuknutí se trefil Obranář, který se pomalu převtěloval na Kanonýra. To už pookřál i nestranný sudí, který byl připraven pozdržet časomíru. Naše série rohů nenacházela recept na ztečení domácí branky.Chyběla odvaha vlítnou do vápna a utrhnout to i s nohou a hlavně poslední z nich, který se otřel o přední tyč byl z kategorie vyložených. V závěrečném náporu se neujala ani Čemákova povedená rána, která jen podlomila levou konstrukci. Na víc už jsme se do konce zápasu nezmohli a myslím, že ani další minuty navíc by moc nepomohly. Obrat tak zůstal před branami. Za výkon v druhém dějství bychom si bod zasloužili a zápas tak i vypadal, ale člověk míní a soupeř mění. Komentář rozhodčího: Velmi rychlý a pohledný fotbal. Parta přišla o body v první půlce. Finiš v druhé části nevedl ani k remíze, i když by byla spravedlivá!

Pražačka 1 (4.10.2009 17:30 hodin)

4.kolo AC PARTA - COSMETIC 0:6 (0:3)


AC Parta: Tichý - Zelenka, Hazuka, P.Csémi, Dusil, Zimovčák(C), Hnátek, M.Csémi, Laštovička.
Cosmetic: J. Hisem, N. Rúček, R. Dobrý, K. Hisem, P. Hubený, V. Kyselka, J. Švec, M. Voigt, J. Zdechovan
gólovali : 12´58´ K. Hisem, 20´ 52´ J. Hisem, 21´ J. Švec, 54´ J. Zdechovan
PŮLTUCTOVÝ VÝPRASK. Těžko přetěžko se hledají slova na "hru" našeho seskupení po 14ti denní pauze. To, co jsme předvedli se sotva vejde do nějaké škatulky v oboru, kterému věnujeme svůj nedělní čas. Snad jen prvních patnáct minut jsme byli schopni trochu vystrašit a jednou i vyděsit soupeřovic gólmana, ale po první inkasovačce už na hřišti existovalo jen jedno mužstvo. Dostatek času, který jsme Cosmeticu velkoryse poskytli mu stačil, aby rozjel svůj kombinační kolotoč vylepšený individuálními výkony. Při první ráně jsme doplatili na starou bolest nedůsledného bránění rohů a přímo z něj se nechal Tomáš předskočit. Při pohledu na s chutí hrajícího protivníka nám už teď bylo jasné, že dneska bude k bodům hodně složitá cesta, přitom do této chvíle jsme měli šanci po pěkné akci po přihrávce zprava od Čemáka. Ten našel na hranici vápna Zdendu, který už mohl pálit, ale ještě vybídnul Máru u levé tyče. Ta však jen zazvonila a její zvuk byl předzvěstí pomyslné hrany, která si nás bez problému našla..Další smutný okamžik vznikl ze situace dva na dva, když samotný útočník vyškolil jak obránce, tak i Jardu a do prázdné zvýšil. Snad minutu či dvě trvala soupeřova dvougólová radost. Tu změnila radost třígólová. Obstřelený Jarda mohl pramálo dělat a jeho vyčítavé pohledy nemohly najít adresáta, protože vinni jsme byli všichni. Ve snaze s dílčím výsledkem něco udělat jsme se více tlačili dopředu a nechávali tak otevřená vrata do naší obrany a že to byly kolikrát vrata jak bejk. To samozřejmě nahrávalo pěkným "Cosmetickým" akcím, kterým jsme kolikrát stačili jen přihlížet. Poločasovou poradou jsme si předepsali důstojnější roli a že si zkusíme zahrát fotbal. To jsme si dali. Když se první půlka dala nazvat nepovedenou, tak druhá se nachází v slovníku sprostých slov. Nejen, že jsme nebyli nebezpeční, ale ani akce, která by vzdáleně připomínala možnost ohrožení gólmanových rukavic se nám nedařila. Po nějakou dobu byl status quo, ale úvod dalšího třígólového nadělení se začal naplňovat po ráně zprava, kdy si útočník poradil na zadní tyč ala Thiery Henry. I nadále jsme čelili rychlým útokům a tuším, že během zápasu se naše konstrukce rozklepala nejmíň třikrát. Když už se nám naskytla možnost vystřelit z přímáku, tak jsme jí trestuhodně pohrdli a místo abychom ohrozili bránu soupeře, tak jsme museli mazat zpátky zabránit dalšímu karambolu. V prvním případě Zdenda místo nahrávky na střelu zprostředka našel u rohového praporku Tomáše, který s bekem na zádech v takovýchto situacích nikdy nebyl doma a bylo po pr....Druhý kop zleva si postavil Hnáťas a předem avizovaná rána do zdi ukončila akci dřív, než vlastně začala. Slibně ještě vypadala šance Máry. který se najednou ocitnul sám před gólmanem, ale míč neposeda mu znemožnil dobré zakončení. A tak přišel zásah pátý po solidní rozebírandě a šestý poté už nic neřešil. Krvavé a bolavé šrámy si odnesl hlavně Čemák, který na kluky v oranžových dresech platil svou rychlostí a párkrát byl nešetrně sražen. Zvláště hrubý a po zásluze žlutý faul byl na něj ke konci, kdy mohl vytvořit přečíslení. Ovšem s následným přímým kopem jsme si poradili jako s těmi předešlými. Konec zápasu nás zastihnul v nijakém rozpoložení. Při konečném potřásání rukou soupeř uznal Jardovy kvality a měl pravdu, protože několik jeho zákroků si zasloužilo obdiv... A je to tu zase. Zas to vypadá, že budeme honit body na poslední chvíli, ale ono to vždycky nemusí dopadnout jako na jaře. Komentář rozhodčího: Jednoznačné utkání, ve kterém domácí nic nevykopali. Nej hráč: J. Tichý.

Meteor 8 (11.10.2009 18:45hodin)

5.kolo FC HATTRICK PROSEK - AC PARTA 4:0 (2:0)


AC Parta: Tichý - Zelenka, Hazuka, P.Csémi, Dusil, Zimovčák(C), M.Csémi, Suchopár, Smola.
FC Hattrick Prosek: J. Březina, J. Brčák, M. Bořil, M. Dařílek, P. Honka, M. Láník, M. Petrásek, P. Škobis
gólovali : 14´a 39´ P. Škobis, 24´ J. Březina, 36´ M. Bořil
JÍZDA Z KOPCE POKRAČUJE. Za umělého osvětlení, v pozdější (pro nás) hodinu a na velkém Meteoru jsme měli soupeři co vracet z jara letošího roku, kdy jsme odešli poražení 1:2. Zvony bijí na poplach a každá další ztráta nás pomalu, ale jistě stahuje do hlubin. Ale ani v nejsilnější sestavě co má momentálně Parta k dispozici, a kterou jsme dnes i představili, nejsme schopni sehrát úspěšný zápas se stejně zdatnými soupeři. Už druhý zápas po sobě s nastřílenou nulou nebudí moc velký respekt a chřadnoucí sebevědomí se ještě více přikrčilo. Naše dělové koule se proměnily v koule přestárlého impotenta, který s takto nastaveným vercajkem může ohrozit leda tak sám sebe. Viditelný rozdíl mezi námi a Prosekem (alespoň v první půlce) byl hlavně v individualitě hráče číslo 7, který je silný na balónu a s jeho rychlým uvolněním měla obrana co dělat. Být tento hráč dnes stoprocentní, byl by výlov z naší sítě daleko bohatší. První minuty byly ve znamení vzájemného oťukávání a odhalování současné formy. Velký hrací prostor na Meteoru láká k útočení, čemuž se na podzim hodně věnujeme, ale zároveň na něj doplácíme. Tím, že se při ztrátě balónu nestačíme (nebo nesnažíme) vracet, podřezáváme si větev již tak dost vokousanou. První gól jsme dostali po uvolnění "sedmičky" nalevo a jeho následná střela si ještě možná našla nějakou teč, ale síťovinu napružila. Druhý zářez si připsal stejný hráč, když si tentokrát na vápně poradil se Zdendou a nekompromisně trhal. Zdenda pak pochválil pěknou akci, za což sklidil nevoli svých souputníků. Odkud to znám?! O našich kopajdách se dalo říci, že se snažily, ale když pominu Čemákovo rychlé uvolnění s následnou sraženou střelou a Zelího spíše symbolické bodýlko, neměl domácí gólman moc příležitostí vytasit svůj kompletní arzenál. Většina rudých akcí končila na hranici vápna a balón nás na trávě druhé generace několikrát při zpracování vytrestal. Změna stran obraz hry nezměnila a i nadále jsme se utápěli v samostatných akcích, než v rychlém přečíslení. Vůbec jsme si nepomohli na středu. Tady nás asi momentálně nejvíc tlačí bota. Dříve toto území opanoval Pavel, Důsa i Zdenda, ale čím dál víc se jmenovaní tlačí dozadu a tak vzniká veliká propast mezi obranou a útokem, což bylo znát zejména na takto velkém hřišti. Hattrick si po nabytém vedení stále více věřil a i dovoloval a odměnou mu byl další úspěch po narážečce středem naší obrany, kdy napodruhé a trochu se štěstím exekutor pokořil Jardu. To namíchlo Důsu a šel si oddechnout. Nám se nic takového nepovedlo. Poslední kousek za Jardou, který tak uzavřel celkový součet padnul po centru zleva na nabíhajícího útočníka. Toho si Důsa nedostatečně pohlídal (míč ho přeletěl) a tvrdá rána pod klandr nás poslala do kolen. Ještě jsme měli asi pětiminutovou přesilovku 5 na 4, když po Čemákově faulu zrudnuly oběti obě oči a za napadení šel po právu do sprch. Macešsky jsme naložili i s touto situací a jeden přímák byl asi tak vše, co stojí za zmínku. Střel na bránu vysíláme žalostně málo a bez herních změn se to neobejde. Dříve nás však čekají změny personální. Po podzimu s námi uzavře svůj účet Důsa, který při redukování svých fotbalů "upřednostnil" Partu. Další už dnes avizovaná změna se odehraje po jarní části soutěže, kdy opustí rodnou hroudu Petr Hazuka a Jarda. Dnes ale ještě patří AC Parta do 7. ligy a je potřeba změnit jízdu z kopce na příjemný vejšlap, odkud se hezky kouká. Komentář rozhodčího: Vyhrálo lepší mužstvo s lepším fyzickým fondem.

Pražačka 2 (18.10.2009 17:30 hodin)

6.kolo AC PARTA - KVĚTÁK 1:2 (0:0)


AC Parta: Tichý - Zelenka, Hazuka, P.Csémi, Zimovčák(C), M.Csémi, P.Suchopár, J.Suchopár, Smola, Hnátek.
Květák: V. Havel, Š. Havel, J. Kalous, P. Pospíšil, M. Sitár, P. Solil, J. Tesař, J. Tesař, J. Zálešák
gólovali : 50´P.Hnátek - 39´ J. Tesař, 51´ J. Kalous
NA "KVĚTÁKU" JSME SI NEPOCHUTNALI... a přitom chuť byla. Přímo učebnicový příklad toho, jak porazit sami sebe. Přesně to a nic jiného jsme předvedli prořídlým tribunám na Pé dvojce před další čtrnáctidenní pauzou. Těsně před zápasem držel Zelí důraznou řeč ohledně zvolené taktiky řka, že srandy už bylo dost a teď nastává skutečná realita. Celkové zjednodušení hry překopáváním celého hřiště na hroty a obrannou hrou od naší půlky jsme chtěli konečně navršit současnou bodovou mizérii a to se nám v první půlce dařilo. Sice jsme se nedostávali do vážnějšího zakončení, ale "zeleninový soupeř" si v naší zahrádce taky moc sazenic nevypěstoval. Když pominu nastřelené břevno, tak bezgólová hra byla zasloužená. Za lajnou jsme se sešli ve čtyřech, když zhruba 10 minut po začátku dorazila rodina z Hostivic a sil bylo dost. Jen několikrát a mimo program jsme rozehráli nakrátko a to se pak děly věci. Na lajně se celkem s přehledem "udělal" Zdenda a hned jsme mazali zpátky.Něco podobného se přihodilo i ostatním a tak balóny létaly vzduchem a jen škoda, že vepředu nenacházely pochopení. Tím, že se původní sběrači takovýchto míčů přesunuli do obranných řad (Kanonýr a Zelí), nemáme na hrotu statné chasníky, kteří by dokázali balóny včas dostat na zem, podržet a rozehrát. Takto lítaly rozehrávky především na Máru a na Čemáka, který se sice snažil trkat hned z první, ale to se míjelo účinkem. Ono nebylo komu a čelem k bráně jsme byli bezzubí. Těsně před půlkou zahrozil Pavel samostatnou akcí, ale jeho střela už doznala ztrátu sil z předešlého slalomu. Do druhé půlhodiny vlítnul soupeř dost svižně a jen díky povedeným zákrokům Jardy, jsme stále drželi remízu. Bylo to i dílem úvodní sestavy, kdy krom obrany nevěděl nikdo, co má hrát. Zápas tak probíhal bez větších šancí až do rohové situace, kdy Obranář neuhlídal přední tyč a tím, že se od ní předčasně odlepil umožnil střelci skórovat přímo od praporku. Rána, nejen že si našla jeho bok, ale neomylně si našla i cíl. "Držíme furt stejnou hru", znělo houfně z úst některých, ale přeci jenom už jsme museli dotahovat a hodiny se zrychlovaly. Napadání už se muselo vysunout a tu "Květáci" pod tlakem začali taky vyrábět chyby. Né sice tolik jako my, ale výsledku jsme šli výrazněji naproti. Odměnou nám byl vyrovnávací gól z kopaček Hnáťase, který ke svému kousku nikoho z nás nepotřeboval. Na pravé straně se uvolnil a před hranicí vápna oprášil valašský nárt. Zdálo se, že bodovou dvojku změníme na trojku, ale z omylu nás velmi rychle vyvedl Jarda. Rázem jsou zapomenuty dobré zákroky během první půle. Taková nemastná polohaluz, kopnutá skoro špunty se dokutálela až k brance, kde pod padajícím Jardou pokračovala do sítě. Ani ne minutu po vyrovnání. A teď babo raď. Tlak, který jsme vytvořily byl bez nápadu a zejména Hnáťas se hodně utápěl ve vlastních kličkách, které v tomto případě už neměly smysl. Poslední šanci na odvrácení další prohry jsme dostali z přímého kopu. Míč si postavil Hnáťas, ale i když byla zeď mizerně postavená a sám exekutor usoudil, že přímá střela je te tím nejlepším řešením, měl lehce přiťuknout na střed zcela volnému Obranáři. Před ním zela volná dálnice až do brány, když posledního bránícího hráče odtáhnul Zelí k lajně. Takto se šance změnila na další kop někam. Ještě jednou se ozval zvuk naší konstrukce a to po střele nejrychlejšího (zřejmě kapitán) ze soupeřů. Vpravo se rychle uvolnil a tyč zabránila výraznějšímu rozdílu. Dnes nevyhrál lepší, protože lepší nebyl. Dnes už můžeme s jistotou říct, že následující zápasy jsou zápasy o záchranu 7. ligy a to včetně tohoto, neboť Květák nám odskočil na rozdíl čtyř bodů o vzájemném počítání nemluvě. Kapitolou samou pro sebe je pak pozápasová (ne)účast v restauraci, kde bychom si měli o nastalé situaci podebatovat. Je vůbec o to zájem? Komentář rozhodčího: Dramatické utkání do poslední minuty. Nej hráč: P. Suchopár.

Pražačka 1 (1.11.2009 17:30 hodin)

7.kolo LEVÁ FUSKA - AC PARTA 1:2 (0:2)


AC Parta: Tichý - Zelenka, Hazuka, P.Csémi, Zimovčák(C), M.Csémi, P.Suchopár, Smola, Hnátek, Laštovička, Dusil.
Levá fuska: J. Fiala, D. Doležal, M. Doležal, L. Fiala, J. Herz, T. Hes, J. Janovský, J. Kobza, P. Mejstřík, J. Plachý, J. Vencour
gólovali : 60´ J. Kobza - 21´P. Csémi, 27´V. Zelenka
VÍTĚZSTVÍ VYKOUPENÉ ZMODRALÝM OKEM. Listopadovou část sezóny jsme začali vydřenou výhrou! Oproti říjnovým představením, kdy se nám vůbec nepodařilo pohnout bodovým ukazatelem jsme do značné míry upravili styl hry, který je hlavně zaměřen na neinkasování. Už minulý zápas ukázal správnost tohoto rozhodnutí, ale až dnes jsme to zúročili. Proti nám se postavil mladý a rychlý tým, který by se v případě našeho dalšího selhání mohl dostat do pozice lídra skupiny. Jenže každý zápas je jiný a zmýlená tentokrát platila. Obě střídačky přetékaly pohybuchtivými jedinci a bojová nálada byla u soupeře ještě hlučně podporována spřáteleným ženským doprovodem. Dle našich dosavadních výsledků jsme měli být snadnou kořistí a mladíci v bílém se taky do nás od úvodu pořádně zakousli. Pevnost naší konstrukce byla ozkoušena hned ve druhé minutě, když Zelí nezištně namazal soupeři na střed před Jardu, kde našel jen naběhnutého střelce. To bylo jasné varování, že vzadu se žádné kudrlinky předvádět nebudou. Fusky bylo všude dost a nevypadalo to, že dneska je ten den D. Hodně se běhalo, ale krom již zmíněné tyče se šance moc nerodily. Střely byly zavčas zblokovány a ty, které prošly krotil Jarda. Někdy i se štěstím, ale to se na nás přišlo konečně podívat a rozhodlo se, že trochu pomůže. První náš úspěch byl dílem samostatné akce Čemáka, který se u levé lajny uvolnil, utekl dalšímu obránci a z neskutečného úhlu prostřelil překvapeného gólman, protože ten do té chvíle moc práce neměl. Soupeř začal být trochu nervózní, protože takovýto scénář rozhodně nečekal. I nadále jsme byli v obraně pozorní a využívali každou možnost, jak dostat balón z naší půlky. Morálka Levé fusky dostala na zadek po našem druhém gólu. Hnáťas vhodil zprava do vápna aut na Zelího a ten hlavou tečoval pod víko. Bohužel se tento zákrok neobešel bez zranění a drzost střelce byla potrestána tvrdým zákrokem na pravé obočí (viz.foto). Nadějný náskok jsme pak udrželi do poločasu. Jelikož jsme měli celkem slušně nahráno (i když v našem případě...) musela se do útočení pustit Fuska. A taky pustila, jenže co nešlo ukopat, to mělo jít uhádat. Jejich herecké padací výkony (zejména ve vápně) patří do jiných odvětví lidské činnosti a bylo hodně naivní si myslet, že bude sudí pískat jednu pentli za druhou. Zvláště úsměvné byly pokusy zatlačit našeho gólmana do brány. Hodně nebezpeční byli při standardních situacích. Rohy jsme zvládali hodně obtížně a při sériích autů nezůstala jediná naše hlava nepoužitá. Čas byl tentokrát naším spojencem a čím dál častěji se nám otevírala cesta k navršení dosavadní cifry. Důsa, který dnes hrál víc ze zálohy si i několikrát vystřelil a v osobních soubojích dokazoval svou tělesnou připravenost. Mezi střelce se mohl zapsat i Zdenda, jenže prováhal optimální čas a celá akce pak působila spíš komicky, když už byl pánem situace hlavně balón. Další povedené přečíslení mohl zužitkovat Čemák, ale po Pavlově přihrávce netrefil odkrytou klec a tak jeho střela dlouhou nohou jen naklepala odložené brašny za čárou. Stále více se projevovala neschopnost soupeře přijmout fakt, že dneska prohrajou se "starcema" a některé výroky jen dokazovaly, s jakým despektem dnes nastupovali. Závěr zápasu se převážně odvíjel na naší půlce a výsledkem bylo nastřelené břevno. Hodně důsledně jsme řešili některé situace a nařízený přímý kop skoro z hranice vápna jsme ubránili se čtyřčlennou zdí, která se dala prostřelit jen se štěstím, ale to sedělo na naší střídačce. Přeci jen si ale na chvilku odskočilo a náš val minutu před koncem povolil. Po závaru, kdy jsme už skoro všichni bránili vápno se ze vzduchu prosadil přes Zelího nejvyšší hráč Fusky. A mohlo být ještě hůř. Zbytečně rychle jsme rozehráli a pozdním střídáním jsme oslabili obranu. Výsledkem toho byla díky bohu nastřelená tyč. Pak už šly naše ruce nahoru a tak cesta za obhajobou sedmé ligy byla započata. Komentář rozhodčího: Svižné, důrazné utkání, ve kterém zkušenější tým slavil vítězství nad mládím. Utkání bylo hektické do poslední vteřiny. Snižující gól přišel až příliš pozdě.

Pražačka 1 (8.11.2009 17:30 hodin)

8.kolo 1.FC ŽAVES (11150) - AC PARTA 0:3 (0:2)


AC Parta: Tichý - Zelenka, Hazuka, P.Csémi, Zimovčák(C), M.Csémi, P.Suchopár, Smola, Hnátek, Dusil.
1.FC Žaves (11150): S. Hazratkulov, M. Křepelka, J. Lukášek, M. Plašil, J. Smolinský, R. Šlajs, A. Vávra, K. Hubička, F. Weber
gólovali : 2´a 55´ P.Csémi, 12´ P.Suchopár
PRVNÍ SHOT-OUT A TŘI KUSY NAVRCH. Takovýto zápas se radostně popisuje, neboť nejen s výsledkem můžeme být spokojeni ( a taky jsme ), ale i předvedená a hlavně zodpovědná hra si nahlas řekla o pochvalu. To, že se už nesmíme bodově upejpat je všem jasné a tak zbývající soupeři musí počítat s tím, že nedáme kůži zadarmo. Od změny stylu naší hry už uběhl nějaký pátek a je nutné říct, že zatím nese ovoce. Minulý týden to těžce zkousávala Fuska a dneska okusil pevnost znovuzrozené obranné tvrze starý známý Žaves, se kterým jsme vybojovali třetí setkání (J 2001 a J 2006). Byl to boj o spodek tabulky, kdy každé zaváhání může znamenat nedostižnou ztrátu. S příkladným nasazením od první minuty jsme zaskočili soupeře a duch Party byl s tímto úvodem spokojen. Nebylo nutné zařadit do rejstříku soubor tvrdých zákroků, neboť obě mužstva si dnes večer přišla zahrát kombinační fotbal. Po párminutovém seznamování jsme ale náhle udeřili způsobem typickým pro Čemáka, který zleva propálil nejistého gólmana. Jeho radost byla zjevná a pro nás o to větší, že se v něm konečně probudil střelec rozhodujících branek. O další gólové zakončení se zanedlouho postaral Pavel pěkně vymetenou šibenicí a mohli jsme i nadále vážně ohrožovat soupeřovu klec, protože ten byl v obraně hodně zranitelný a zejména Márova dotěrnost mu nedovolovala klidnou rozehrávku. My si naopak s nějakým rozjížděním zezadu neděláme starosti a tím minimalizujeme počet chyb. Ještě do poločasu se rýsovalo přečíslení, když nabíhal Zelí sám před gólmana, ale Čemákova nahrávka k němu nedošla. Jen jednou musel Jarda řešit situaci sám proti střelci a byl v ní úspěšný. Při dalším zákroku po rohovém kopu však dostal koňara a půlku dochytal v bolestech. Nákopy tak prováděli ostatní a bylo jasné, že druhou půli už neodehraje. Mezi tyče se tak postavil Hnáťas a jako za starých časů (v minulém století) čaroval. Ono tedy k tomu čarování neměl moc ingrediencí, protože Žaves byl dopředu téměř bezzubý a ty 2 - 3 rány s přehledem zkrotil. Jen rohy nám furt dělají problémy, ale tady jsme uhlídali vše na jedničku. Kluci v bílém si moc šancí nevytvořili a tak nemohli pomýšlet na zvrat. Hodně kazili vzadu a po jednom takovém kiksu mohl opět Čemák navýšit skóre. To se mu povedlo po pěkné akci, kterou zakončoval Zdenda. Brankář však jeho střelu vytlačil na tyč a k míči, poskakujícímu na čáře se dostal jako první. Ještě před tímto okamžikem se nalevo dobře uvolnil Důsa a poměrně tvrdou nahrávkou hledal ve vápně Máru. Ten však stál na střelné noze a jeho druhý zásah v sezóně se tak nekonal. Zdravotní problémy začaly trápit Standu (kolenní vazy) a je otázkou, zda se dá do pořádku. Přidal se tak k Tomášovi, který zápas sledoval zpoza lajny. Ten minule inkasoval koňara a na rozdíl od Zelího monokla (ten ho rozkoukal) ho Tomáš nerozchodil. Původní čtyřka na střídačce se tak rázem smrskla na dva a i v tomto obsazení jsme mohli dále skórovat, kdyby Pavel trefil prázdnou branku. Po jedné z posledních akcí si po pravé straně narazil Zelí s Čemákem a ten mohl zaznamenat hattrick, kdyby použil ránu bez zpracovávání. Balón mu pak odskočil a bylo po.. Bezradnost Žavesu v závěru jen podepsala účet celého utkání, které se určitě nezapíše výrazným písmem do historie hanspaulské ligy (i když všechna utkání jsou historická), ale pro nás to znamená zdolání dalšího schodu k obnovení radosti z fotbalu. Snad jsme nabrali druhý dech a nezastavíme se na půli cesty. Komentář rozhodčího: Vyrovnané utkání, ve kterém své šance lépe proměňovali hosté. Celou dobu hráno v rychlém tempu, kterému však někteří hráči nestačili. Nej hráč: P. Csémi.

Pražačka 2 (22.11.2009 17:30 hodin)

9.kolo AC PARTA - REAL KAMÝK 2:2 (0:2)


AC Parta: Tichý - Zelenka, Hazuka, P.Csémi, Zimovčák(C), M.Csémi, Suchopár, Smola, Hnátek, Laštovička.
Real Kamýk: D. Vlček, J. Vydra, M. Vladyka, P. Smrčka, J. Humhal, J. Burda, L. Říha, M. Šmaus, M. Vaněk
gólovali : 27´vlastní, 49´P. Hnátek, 56´P. Hazuka - 22´M.Vaněk
KDYŽ SE NEPÁLÍ, ALE SPALUJE...jsou sice plameny spokojené, ale olizují-li předmět zájmu (soupeřovu branku) nedůsledně, ztrácí se jejich význam a popáleniny tak zůstávají pouze v našich hlavách. Zkrátka spálili jsme toho víc, než kališníci na svých pověstných toulkách a to byli nějací pašáci. Hrálo se o jeden z rozhodujících kroků, který měl výrazně promluvit do finálních číslic v tabulce. Od prvního hvizdu jsme byli na hřišti lepší a vycházela nám hra po zemi. První šance na sebe nenechaly dlouho čekat a do hlavního aktéra dnešních zahozených možností se pasoval Čemák, ale zahazovali i ostatní. První tutovku přímo proti gólmanovi stačilo jen přizvednout a robustní gólman Kamýku by byl bezmocný. Následovalo Zelího bodýlko, které jen těsně minulo levý vingl a Pavlova střela, kdyby se konala, by měla určitě ambice vytvořit zasloužený náskok, jenže místo rány nahrával volnému Márovi a ten s nabídnutou šancí nenaložil. Po takovémto úvodu se (ne)muselo stát to, co se většinou stává. Šikovně vhozený aut na jediného hrota soupeře nezkrotil ani Jarda a Tomášem "hlídaný" hráč si v situaci jeden na jednoho poradil. První šance a hned tohle. Nevěřícně jsme kroutili hlavami a spílali směrem nahoru. Nepouštěli jsme se bezhlavě do útočení, protože i případný bod je furt lepší, než nic. Tentokrát se i dařilo hledat nákopama hroty, ale díky otálení v koncovce se žádná akce nedotáhla. Real měl v útoku šikovného kluka, který si dobře pokryl balón a včas ho dokázal rozdat. To byla zbraň, se kterou nás ohrožoval a myslím, že právě jeho zásluhou se opět změnilo skóre. Zase po autu, ale tentokrát do vápna. Zdenda sice vyskočil (známe jeho výskoky), ale už jen tečoval míč na Jardovu zadní tyč. Soupeř nám ukázal, jak vytěžit z minima maximum. Koukatelnost tohoto zápasu byla na vysokém stupni a tvrdost (ne záludnost) v tomto směru nezaostávala. Po změně stran to poznal soupeř po souboji s Pavlem na vlastním těle. Koleno nevydrželo a zřejmě má po sezóně. Nutnost dnes bodovat začala převažovat nad obrannou taktikou, ale vždy jsme se stačili včas vrátit, takže Jarda, až na několik střel a hlavičku, už nemusel výrazněji přesvědčovat ostatní o svých schopnostech. Jenže nám se pořád nedařilo zlomit střelecké prokletí a počet zahozených šancí nebývale narůstal. Hnáťas našel před bránou volného Máru, který promáchnul ve stoprocentní šanci sám před brankářem. Štěstí stálo při Kamýku i po Kanonýrově ráně do tyče. Další možnost Čemáka gólman včas přisednul. Jeho další rychlé vykličkování na střed a přesná, tvrdá rána mohla konečně něco změnit, jenže Hnáťas se vpasoval do role soupeřovic obrany a vyrazil balón mimo. I smůla se tedy dneska koukala. Vtaženi do zápasu a hnáni nepříznivým stavem jsme se konečně dočkali a asistentem na snižující gól se stal Standa. Nezištně, jak jen on to umí nahrál do vápna Hnáťasovi a ten zblízka konečně propálil. I Zdenda měl na kopačkách šance, ale pryč je jeho kanonýrská efektivita a jedna ze "střel" si toto označení ani nezaslouží. Přemíra snahy o vyrovnání se začala vkrádat do koncovky, ale gól visel ve vzduchu. Kanonýr ještě zahrozil střelou do tyče, ale netrvalo dlouho a už byl úspěšný. Po identickém zakončení nestihnul brankář sklapnout nohy a bod byl na světě, jenže nechtěli jsme se smířit jen s jedním a po zbytek zápasu jsme do soupeře doslova bušili. Znovu se objevil před prázdnou brankou Čemák, ale byl zezadu sražen a nemohl dokonat obrat. Jen nejvyšší ví, proč se tak nestalo. My ale víme, že dvěma chybama z první půlky jsme si nepříznivě rozdaly karty, které si s námi pohrávaly až do konce. Zápas se vyvedl mladému Márovi, který sice nenavýšil svůj počet gólů, ale začíná se dobře orientovat ve hře, neodflákne souboj a nabírá na jistotě. To je dobrá zpráva pro Partu. Komentář rozhodčího: Remízové utkání, ve kterém byla Parta aktivnější a zaslouženě se dočkala vyrovnání. Nej hráč: P.Suchopár.

Pražačka 1 (29.11.2009 17:30 hodin)

10.kolo BEACH ATTACK 90210 - AC PARTA 4:1 (3:1)


AC Parta: Tichý - Zelenka, Hazuka, P.Csémi, Zimovčák(C), M.Csémi, P.Suchopár, Smola, Hnátek, Laštovička, Dusil.
Beach Attack 90210: F. Exner, V. Traurig, L. Bašta, J. Boltnar, Š. Haifler, J. Harcuba, A. Hloušek, L. Svatoš, V. Svoboda, P. Žáček
gólovali : 10´ F. Exner, 11´a 16´ L. Bašta, 53´ J. Boltnar - 9´ V. Dusil
V BOJI O ZÁCHRANU JSME NEUSPĚLI. Historicky druhé setkání s plážovými útočníky mělo příchuť záchranářských prací (oboustranných), které si nás v posledních sezónách pravidelně nacházejí. Jsou to práce nevděčné, deprimující a málo placené. V mrazivém podvečeru jsme chtěli navýšit úspěšnou, pětibodovou šňůru, která mohla už dnes, na konci listopadu, znamenat pravděpodobnost setrvání v sedmičce. Stejně namočená trika se postavila proti nám a tak hra s názvem KDO S KOHO dostala punc všeho potřebného, co má kopaná přinášet. Odhodlání, nasazení, bojovnost a zdravé hecování. Vstoupili jsme do zápasu opatrně a zadek zajišťovali dvěma až třemi hráči. Vzájemné oťukávání však netrvalo moc dlouho. Poprvé jsme vycenili zuby po Zdendově střele zleva, ale rukavice byly připravené. Těžko jsme se dostávali do střeleckých pozic, protože kluci v modrém byli všude včas a herně si dokázali vyhovět. Navíc je balón poslouchal, což se o nás říct nedalo. Pak jsme ale kousnuli. Zrodila se naše gólová šance (bohužel jediná), když jsme po chybě obrany šli tři na jednoho. Důsa zleva zvolil ránu bodlem a jeho volba byla úspěšná. Jenže jak my dokážeme s nabytým náskokem naložit? To by vydalo na samostatnou kapitolu do fotbalových učebnic. Hned po rozehrání Jarda vyrazil střelu, která se stočila k pravému praporku. Následná rána skoro z lajny, kterou vykrejval Zelí, trefila klečícího Jardu do ramena a pak už neměla žádný problém. Železo se má kout, dokut je žhavé a tak nám Attack, věren tomuto přísloví, zasadil ještě další dvě rány. Jako jejich zdatní pomocníci jsme si připsali první i druhou asistenci. Snad minutu či dvě po vyrovnání jsme vlevo vymysleli chybu, která umožnila střelu ke vzdálené tyči a s její pomocí jsme sklonili hlavy. Další setkání ve středovém kruhu už pro nás nebylo tak radostné, ale nač stahovat kalhoty, když brod je ještě daleko. Jenže kalhoty nám spadly na půl žerdi o nějakých pár chvil později. Rozehrávka před vlastní bránou, když na vás doráží rychlí mladíci nebyla tím správným řešením a stalo se, že třetí direkt nám posadil sanice o poznání níž. Pavel nakrátko nahrál obranářovi, ale ten místo odkopu zvolil zpětný kontakt a vypíchnutý balón se v mžiku třepetal v síti. Čísla první půlky tak byla stanovena a teď co s tím. Vzhledem k průběhu prvních třiceti minut bylo jasné, že na úspěch v dnešním souboji nebude stačit jen naše fotbalové umění, ale měl by si na nás najít čas i zástupce odboru "Štěstí". S polohlasitým výkřikem, že teď už nemáme co ztratit, jsme naskočili do druhého dějství. Nedařila se nám moc hra po zemi i díky tomu, že Beach Attack hodně běhal a prostor dobře zahušťoval. Několikrát jsme se uvolnili, zejména Pavel a Důsa na sebe brali odpovědnost, ale pak už nebylo moc možností na další pokračování či dokončení akce. A tak se postupně začala do útoku tlačit i obrana a stalo se, že dokonce 2x zakončoval i Tomáš. Jenže on neklopí a tak se balón pokaždé ocitnul v horních patrech ochranných sítí. Mínusem našich útočných rejdů se však stala otevřená vrátka do zadních řad, takže jsme se naběhali až hanba. Dopřávali jsme tentokrát soupeři hodně místa ve středu pole a ten si rychlými narážečkami dokázal vytvořit prostor pro zakončení. Možná i s vědomím dvougólového náskoku se v závěru už moc nepouštěl do útočení (a taky proč) a tak opticky vznikal dojem, že je náš tlak je enormní. Sice jsme párkrát Pavlem zakvrdlali na půlce, ale šance, která by snesla přívlastek "tutovka" se nezjevila. Spíše to byla oběhávaná kolem vápna bez efektu. Střídáním jsme pak docílili toho, že se na stoperu znovu objevil Zdenda a dokonce i Hnáťas. Ten si připsal nechtěnou asistenci u posledního hřebíčku do naší sítě, když byl ve vápně přehlavičkován. Parťanské barvy dnes nezažily povedený duel, naopak pobledly před šikovně a dobře hrajícím soupeřem, který nám toho moc nedovolil. Je s podivem, že se potácí ve stejných vodách jako my, protože s takovýmito výkony by se museli slunit v horních patrech. Nic naplat a nezbývá, než gratulace Attaku k vítězství a nám, kdož sedíme na podříznuté větvi ať přinese tento zážitek ponaučení. Komentář rozhodčího: Vyrovnané utkání rozhodla vyšší produktivita Beach Attacku. Nej hráč: P. Suchopár.

Běchovice (13.12.2009 18:45 hodin)

11.kolo AC PARTA - BORUSSIA DORTŠPUNT "B" 6:0 (2:0)


AC Parta: Tichý - Zelenka, Hazuka, P.Csémi, Zimovčák(C), M.Csémi, Suchopár, Dusil.
Borussia Dortšpunt "B": L.Ježek, Z.Sedmík, L.Dubay, L.Ehrenberger, R.Hujo, C.Hyspecký, M.Koštál, V.Šarboch
gólovali : 27´a 45´ Z. Zimovčák, 39´ M. Csémi, 46´ P. Csémi, 56´ V. Dusil - 24´ vlastní
SPANILÁ JÍZDA...DO OSMIČKY? O tom, že každý zápas je jiný, jedinečný a mnohdy i onaký se přesvědčila široká divácká obec v Běchovických luzích, vyznávající černo-žluté odstíny. S vidinou snadného úlovku v podobě skalpu rudých dresů se měla odehrávat poslední bitva neskutečně vyrovnané skupiny. Naše poslední stýblo naděje se jmenovalo vítězství, ale dnes už naše věci budoucí ovlivňovali jiní. Proto jsme se nechtěli loučit se sezónou (potažmo sedmičkou) nějakým ostudným výsledkem, ale předvést prvnímu týmu tabulky, jak chutnají pravé Parťanské kopance. To, co se pak ale odehrávalo na hřišti samotném byl doslova válec. Nevím, kde se v nás vzal ten ohromný potenciál, ale pravdou je, že se Borussia nedostala prakticky k ničemu a střel, které jsme neustále vysílali bylo víc než u Verdunu. Naše laufy byly nažhavené a bylo to v podstatě jen čekání na první zářez. Dlouho lítaly projektily kolem konstrukce a někdy i oprejskly letitý nátěr branky až nakonec soupeř vyřešil problém se vstřelením úvodního gólu sám. Bohužel pro něj rozvlnil vlastní síť a tím začala jeho bezradnost cokoliv herně vymyslet. My jsme přizpůsobili svou hru velikosti hřiště velmi rychle a po utkání konstatovali, že tady a dnes to bylo ono. Hodně jsme využívali krajů (což Pražačka moc neumožňuje) a střed skýtal množství prostoru jak pro Zdendu, tak i Důsu a Pavla. Šancí na navýšení skóre bylo nepočítaně a s pravidelností nám vlastní jsme je zahazovaly. Pak přišel další úder, kdy Mára našel vlevo volného Zdendu a pro něj už bylo snadné trefit prázdnou klec. Spolehlivě hrající obrana, fungující střed a neustále nebezpečný útok byl hlavní důvod dvougólového vedení v poločase, i když se minimálně další 3 - 4 tutovky vehementně hlásily do seznamu. Pro Borussii to byl určitě překvapivý průběh, ale z našeho pohledu byl milosrdný. Nezkaženi překypujícím sebevědomím jsme trochu s obavami očekávali soupeřův nápor a více boje o postupové pozice. Jenže žádný povel nezazněl a rozložená armáda už do konce zápasu nepředvedla z fotbalové oblasti takřka nic. Zato několik nepřesných výroků rozhodčího dokázalo dělat divy. Začali se více soustředit na něj a viník jejich prohry byl rázem na světě. Pomyslný třetí hřebíček zatloukl Mára zblízka a čtvrtý si připsal znovu Zdenda. Mrazivý podvečer se tak proměnil v méně mrazivý i díky tomu, že jsme často střídali (dva borci za lajnou, neboť Standa pouze přihlížel) a ve hře nevznikala hluchá místa. Samozřejmě, že jsme udělali několik chyb, ale ty jsou teď nepodstatné a mají už pouze místo v naší historii. Vedení o čtyři branky nám dalo jistotu, že dneska neprohrajeme tak jsme si chtěli zbytek zápasu užít. Ne tak soupeř. Ten vůbec nehrál záludně nebo hrubě nebo sprostě, on dneska nehrál vůbec. Tak, jak jsme se divili hře Attacku, tak se dneska divila Borussia nám. Náhodný kolemjdoucí by neuhodnul, kdo bojuje o postup a kdo se zachraňuje. Takový byl mezi námi rozdíl, který ještě po samostatné akci a kličce gólmanovi navýšil Čemák. To už rozhodčí (podle soupeře) i špatně dýchal a konflikt byl nasnadě. Vždyť to měla být snadná jízda. Dát lídrovi bůra 11 dní před štědrým dnem je dárek z kategorie neoblíbených a tak jsme ho ještě poupravili na půltucet. A byl to zásah určitě symbolický s velkým S, protože střelec se jmenuje Vláďa Dusil a po sedmi letech (16 sezónách) odehrál za Partu svůj poslední soutěžní zápas. Ten dnešní se po takto zarovnaném výsledku dohrával už jen z povinnosti a po konečném hvizdu hřálo uznání Borussie skoro jako horká cihla v nohách studené peřiny. Jelikož byl zápas situován do pozdních hodin a doprava sem byla výhradně autama, přesouváme závěrečné posezení a hodnocení podzimu na leden, kdy budeme jednat s chladnými hlavami. To je náš obyčej. Každý skutek v životě lidským má svůj důvod a důvod proč jsme dneska byli tady se jmenuje AC Parta. Ať už budeme na jaře kopat sedmičku nebo osmičku máme stále balón rádi a jak doufáme, ještě mnoha týmům dokážeme, že to stojí za to. Komentář rozhodčího: Jednoznačné utkání pro AC Partu. Hráči Borussie by se měli zamyslet nad svým chováním a raději zkusit něco předvést na hřišti!!! Nej hráč: J.Tichý.


Zpět na obsah | Zpět na hlavní nabídku