acparta

Poslední červnovou sobotu přesně týden po sezóně jsme začali psát novou kapitolu turnajování našeho týmu. Po nedávném zklamání na Plešivci, který po patnácti letech ztratil pro Partu svůj význam přesedláváme na časové méně náročnější akce, které znovu osloví většinu stávajících členů a bloudící duch týmu si znovu najde cestu do rudých trikotů. Proto je nanejvýš povzbuzující a pozitivní, že se akce v Kosoři zúčastnila většina z nás a na rozdíl od posledních plešiveckých zájezdů jsme nemuseli sestavu doplňovat z jiných oddíllů a zcela jsme si tak vystačili s vlastním lidským zdrojem. Zkrátka povedenou partii na okraji Prahy odehrála AC Parta.

Základem kvalitního sportování bylo především ideální počasí a i když v noci bylo přírodou hřiště více pokropeno, na kvalitu terénu se nedalo naříkat. Po celou dobu turnaje si trávník udržoval stabilní formu a touto cestou děkujeme správci areálu a patří mu náš obdiv.

Za účasti osmi týmů (stylem 4+1), které byly rozlosovány do dvou skupin tak vypuknul už druhý ročník F Cupu. Ve skupinách si to rozdal každý s každým po 2 x 12ti minutách a do dalších bojů postupovali všichni. Výsledky pak vygenerovaly následujícího křížového pavouka stylem A1 - B4, B2 - A3, B1 - A4 a A2 - B3. Díky rozumnému počtu pozvaných týmů měl turnaj spád a každý si dostatečně zahrál.

Zlatá ruka kapitána (Zelí) nás poslala do druhého koše, která byla o poznání klidnější a odehrály se tu pohodové zápasy, což se nedá říct o hřišti sousedním. Tam panovalo nervozity více a jedno utkání se dokonce nedohrálo. Náš první soupeř pocházel z domácích luhů a po bezbrankovém poločase, kdy jsme tahali za kratší konec se přeci jenom naše obrana nechala nachytat a to dvakrát. Poprvé z rychle rozehraného rohu a podruhé nás rozesmutněla střela k tyči. Ovšem nebylo to tak jednoznačné a i naše šance volaly po úspěchu, jenže nám byla brána malá. Proti Pivním drakům už nastoupil opozdivší se Pavel a najednou jsme hráli hodně účelně a, nebojím se to říci, i pohledně. Draky jsme sledovali, jak nadělil bůra Lokaru a celkem jsme měli obavu, jenže každý zápas je jiný a nám dali kluci poměrně hodně místa na vše a to se jim vymstilo. Sice jsme zase prohrávali po Zdendově chybě ve středu hřiště a Jardově nepovedeném zákroku, ale vyhrabali jsme se z toho a čtyřmi góly otočili zápas. Vyrovnání padlo z Kanonýrovy boty a otáčel Pavel účelným bodýlkem. Pak ještě jednou zavěsil ránou pod víko Kanonýr a účet uzavřel Jarda povedenou penaltou. Bylo dobré, že jsme měli mezi zápasy vždy pauzu, což se né všem poštěstilo. S Lokarem jsme si body rozdělili, když se celé utkání odehrálo skoro bez šancí. Čtvrtfinálový los nás postavil proti Schäfferu a tady už se hrálo K.O. Tým složený ze slovensky mluvících borců doplněný několika Čehůny nás neválcoval a vyrovnaný průběh sliboval zajímavé rozuzlení. Sice jsme inkasovali jako první, ale Čemák stačil ještě do půlky vyrovnat ránou zleva. To už sledoval Pavel v civilu a vítězný gól jsme inkasovali minutu před koncem, když si Legenda nevyskočila na balón a šikovná soupeřova hlavička znamenala konec našeho účinkování na turnaji. Finále jsme už sledovali vykoupáni a náležitě upraveni. To, že fotbal nemá logiku se ukázalo ve složení finálové dvojice. Proti domácím se postavil další účastník naší skupiny, který s jedním bodem a skórem 0:10 asi překvapil všechny přihlížející. Závěrečný ceremoniál měl všechny náležitosti a každý z účastníků byl oceněn. Samostatnou cenu obdržel Jarda za nejstaršího hráče turnaje.

Na další (společenskou) část dne jsme se po nějakém čase, stráveném v zahradním pohostinství, přesunuli ke Standovi na barák. Tady nás přivítala paní domu a připravila něco na zub. Pod přístřeškem a s lahváčkem v ruce se rozproudila konverzace vskutku nevázaná a večer byl mladý. Pohodu nám trochu rozmazal Tomáš, který najednou zmizel a až telefonát odhalil, že je na cestě domu. Zmizel jako pára nad hrncem. My ostatní, co jsme využili Standovy nabídky na nocleh (Pavel, Zelí, Martin a Zdenda) a ulehali hodinu po půlnoci. Bránice nám ještě před spaním výrazně rozhýbal Zdenda, který zabloudil do prádelny. Až teprve Zuzka musela bloudimíra nasměrovat do správného přípravku na spaní a zakrýt ho dekou.

Několik slov na konec. F Cup v Kosoři na nás udělal dobrý dojem a myslím, že i Parta zde nezpůsobila ostudu, z čehož jsme měli původně trochu obavy, vzhledem k zdejšímu trvalému bydlišti našeho člena. Nic tedy nebrání tomu, abychom zde obhajovali získané pozice i v příštím roce. Touto cestou tedy děkujeme pořadatelům za to, že nám vrátil důvěru v turnaje a ukázal tak, že se tato akce dá uspořádat na úrovni. A díky i Standovi a Zuzce za poskytnuté zázemí včetně odpovídajícímu zacházení s upravenými jedinci.

FINÁLE: KOSOŘ - LOKAR 2:0